2020 03 24 Čimický vrch

Tak se nám jaro ohlásilo, slunce a mráz jdou, v ruku v ruce, do boje se zákeřnými viry a stále je možný pohyb v přírodě. Ovšem za předpokladu, že nejbližší živá duše je před a za vámi ve vzdálenosti dvou metrů.

Na mobilu sleduji dnešní vývoj počasí, ceny bavlny i diamantů a smrtnosti v oblastech blízkých jižního pólu. Nasazuji dostupnou ochranu, vyrobenou amatérsky v domácích podmínkách a jedu vstříc k vrcholovým partiím Krušných hor nad Jáchymovem.

Protahuji se přes liduprázdné ulice města a chvátám po asfaltu k Čankovu, kde je dnes stejně živo jako na Manhattanu v New Yorku. Míjím hlubokou orbu zdejších „celin“ pod Bílou skálou a hravě stoupám od „Maleniv“ lesním singltrekem k Čihadlu. Před Velasem dávám pravou přes asfalt i trať a ve stoupání sleduji stav oplocení obory Hájek. Oplocení je v cajku a už rekognoskuji prostor „U Beránků“, od kterého mě odvál mrazivě studený protivítr k Hroznětínu a k šotolinové cestě na Ullersgrün.

První metry převýšení za sebou, za Flaschnerovou kaplí před prudkým výjezdem řadím na lehčí a řetěz se mi dvakrát schovává za kazetu. Řetězu i řazení dvakrát domluveno, šmírem z…..é a zmrzlé prsty cpu do rukavic a jsem na Oldříši. Rehwalds Gasthof i zdejší kaple dávno zavřené, jen mrazivý vítr připomíná, že můj cíl je dnes někde jinde.

Chytám se tedy žluté a po „Střední Mariánské cestě“ načítám nastoupané metry k Mariánské a stále výš až odbočce k Čimickému vrchu, odkud je dnes sice pěkný výhled na Keilberg a kde se dnes proháním s ledovým větrem. Vychlazen jak láhev vodky Koskenkorva pak rychle padám loukami k Popovu. Postupně pak rozmrzám na lesní vrstevnicové a houpavé cestě k Rudnému potoku, abych pak rozehřáté svaly a hormony opět řádně zmrazil v prudkém sjezdu do Hlubokýho.

Na ústech roušku a pěkně v tempu jedu po červené do Kfel, kde na cyklostezce do Bystřice potkávám tři kusy na kolech. Před Bystřicí pak dávám levou a jedu přes pole „U Borovice“ ke „Kránému vrchu“. Stále klidná jízda po rozmočených pastvinách před Velkým Rybníkem, kde Pušák předvedl, jak rychle opustit sedlo, když vám náhle driftuje přední kolo. Bujný oř Scott zkrocen, rychle osedlán, školení skončeno a konečně je čas na traťovku a dezinfekci.

O důkladném provedení není pochyb, traťovka se nějak protáhla a už za tmy projíždím lesní katastr kolem plotu obory, kde zakládající člen předvádí základy nácviku parašutistických parakotoulů a pádů do bahna. Plot obory na svém místě, mladé smrčí také přežilo a kdo nebyl přítomen tak o hodně přišel. A je tu Sadov, Dalovice a liduprázdné světoznámé lázně. Poslední převýšení, poslední metry po asfaltu a pak, spokojen i zdravě promrzlý a vyšťavený, zapisuji do deníčku dnes odjetých 52 kilometrů.

PS: Jo a zakládajícímu členovi přejme k narozenimám vše nejlepší do dalších let…

fotky – nutné jméno a heslo

Petr Baumann