Tukan Bike Team

Parta bikerů z Karlových Varů

2020 05 30 Pajndl

Poslední záchvěv nejen májových oslav, dort snězen, prázdné láhve odneseny a s ozvěnou posledních přípitků a gratulací v hlavě vyjíždím ke Startu abych v sedle kola prověřil rčení, že život po 70tce teprve začíná. Něco na tom bude a s týmem vyjíždím kolem vysílačky přes polním letiště do Nové Role. Před námi panoráma Krušných hor i s vrcholkem Pajndlu kde jsme dlouho nebyli. Nová Role jízdou propletena k Bouchalce a lesem pod „Borovým“ pak padáme rozrytou stezkou dolů ke trati, která nás doprovází až do Nejdku.

U Žáby zavodněný Bobo pak s týmem svižně stoupá po křížové cestě od Swissformu ke kříži. 120 metrů převýšení, 1,5 kilometru jízdy a už si z „Křížového vrchu“ od kříže vychutnáváme pěkný pohled nejen na Nejdek, ale i na rozhlednu na vrcholku Pajndlu. Životem unavená Verča násilím probuzena a v 21% stoupání za „Krásnou vyhlídku“ pokračuje náš výjezd k rozhledně. Restauračka Kukačka, vysílač Eurotelu a od rozcestí „Nad Tisovou“ nás vede do stálého stoupání modrá značka až do sedla Pod Tisovským vrchem, odkud je to již jen kousek na vrchol. Poslední ostré stoupání a je tu odměna v podobě krásných a dnes dalekých výhledů.

Znalci ocení pohled na tři nejvyšší krušnohorské vrcholky, Karlovy Vary s hotelem Imperiál, vodní nádrž Lesík, Medard a na obzoru ještě Dyleň i vrcholy Smrčin v Německu. Moc se nezdržujeme, studený vítr nás vyhání z ochozu a tělo se konečně rozehřívá ve výjezdu po zelené k Perninskému vrchu. Stoupání překonáno, sjezd k Schuppenově cestě a žlutá značka nás neomylně vede až do „Plzeňky“, kde v kuchyni opět vládne Žírovo bratr „Láďa“.

Plzeň i kalorie podávané na studené terase v těle a v nohou první metry na cyklostezce do Abertam. Známá šotolinová „Kaffská cesta“ pod Plešivcem nás vede do katastru bývalé obce „Kaff“. Vpravo hluboko pod námi Pstruží, stále ztrácíme výšku a ze zelené značky v „Dolním Kaffu“ nechtěně dáváme levou a místo sjezdu do Merklína po sjezdovce, trháme rychlostní rekordy na asfaltu z Lípy.

Cyklostezka k Rafandě a se Svijany v ruce čekáme na Boba, jenž se někde ztratil. Vše je ale naopak, Bobo udržel myšlenku i správný směr, jen tým to vzal jiným směrem. Správný směr, tentokrát již k „základně“, nabrán přes Velký Rybník k oboře, k Sadovu a po cyklostezce do Varů a do míst, jenž jsme dlouho nenavštívili. Účast u stolu pro dnešek slabší, část týmu provětrává své faldy v trailech kolem Trutnova a v  Jizerských horách. Honzík i Štefan, přeplněni hodnotným kulturnědušením zážitkem z výkonu K.S.Orchestru, doplňují sestavu. Vše dnešní dění v sedle pak řádně zhodnoceno a doma si s plným vědomím zodpovědnosti zapisuji do análu odjetých 65 kilometrů. Bobovu jízdu pak snaživě zachytil program „Relive“…

fotky

2020 05 26 Komáří rybníky

Úterní odpoledne, střídmá strava v žaludku, u Startu  se sjíždí osm Tukanů, aby se opět provětrali v přírodě prosté koronavirů. Sestava složená z dříve narozených, nuceně nepracujících a jednoho s plánem a vůlí na odtučnění, vyjíždí klidnou jízdou k Doubskému mostu. Zde chvilka čekání na zapomenutý batůžek, jenž se veze na zádech Pušáka ve směru ke Svatošským skalám. Pohled na stavbu nového mostu v pionýrském a kolo přes vrstevnice jedeme vzhůru pod Kouli k odbočce na „Loveckou“.

Hluboko pod námi hladina Ohře, úzká stezka v příkrém svahu vyžaduje pozornost a také svaly mají co dělat ve stoupání k vyhlídce. Skalka rychle zdolána a obsazena, proveden zápis do vrcholové knížky, do paměti fotoaparátu rychle zaznamenat pohledy na Ohři i Jeskyní vyhlídku. Mladá zeleň buků a sucho v lese pak tým doprovází až  ke sjezdu do Tovární ulice v Lokti, který rychle opouštíme stužkou vody a skryti v tunelu pod silnicí.

Kdysi rozbitá cesta ke Dvorům, dnes pokrytá zválcovaným pískem a povrchem nás vede k rozcestí a obrazu sv. Ludmily, odkud nás vede Supí potok stále vzhůru nad Nadlesí. Po chvilce míjíme Třídomí a Puškařovická stoka nás přivádí ke Komářím rybníkům. U Nového rybníku dáváme traťovku a nejedno oko Tukanovo je potěšeno pohledem na otužilo vílu, jenž čeří jinak klidnou hladinu a plaší zde ubytované kachny.

Pohled na otužilou vílu nepřekonává chlad a teprve jízda ve směru ke Krásnu rozehřívá vychlazené svaly. Romantická louže po lomem s názvem „Pískoviště“ láká Verču ke koupeli, ale tým nechce čekat. Ve vzduch již visí vůně Láďou slibované exotické stravy a tak rychle opouštíme Krásno, Stanum i Horní Slavkov. Před námi poslední výzva tří zkratek pod Strážištěm. Zkratky zdolány a kučery pod helmami nám čechrá chladný vítr ve sjezdu ke Fčelínu.

Láďa nezklamal, strava I.A. a s tělem nabouchaným kaloriemi pak srabácky vynechávám zkratku a vrhám se do chřtánu „jezevcovky“, abych pak v klidu domova zapsal do deníčku příjemné zážitky a dnes odjetých 55 kilometrů…

fotky

2020 05 23 6. slet Tukanů

Roky přibývají a přibývá také počet setkání týmu Tukanů. Kdo by to řekl, že v pohotových zápisech znalců, kronikářů a v obsáhlých článcích zvláštních vydání světově proslulých deníků, zlatým písmem vytištěných na křídovém papíře, se objeví již číslovka 6. sletu Tukanů. Jen Katolické noviny, měsíčník Playboy i redakce nástroje ideologické diverze Mateřídouška pohříchu opominuly tento významný den zahrnout do svých vydání. Ovšem 30ti zúčastněným to jistě vadit nebude.

Páteční odpolední příprava protažená do pozdních večerních hodin, prosycená deštěm, provedena ve velkém stylu a sobotní ráno vítá „U Beránků“ nejen bajkerskou sekci. 17 kusů vyjíždí před oslavou, vypotit přebytečná kila a získat motivaci pro důstojný průběh oslav, do boje s s vrstevnicemi za Odeří. Žlutá značka míří do nebes a k Odeřskému jezírku, za kterým zkratkou vyjíždíme k „Josefce“. Rozbitý asfalt nás vede k rozcestí pod Wölfling až k Aliceově cestě, kterou po chvíli měníme za „Ferdinandku“. Krátký sjezd do Pstruží a svižný výjezd k Modesgrundu máme za sebou.

Chvilka na traťovku u dolu“Šlik“ a za skiareálem Abertamy opouštíme civilizaci, abychom se po „Kaffské“ cestě projeli pod vrcholkem Plešivce k odbočce na modrou, pak po zeleně vyznačeném směru na „Střední Kaff“ a stále dál až k „Winklerovu“ jasanu, odkud se proplétám mezi smrky k brodíku na „Eliášově“ potoce. „Spodní Mariánskou cestu“ měníme rychle za „Střední“ a také rychle ztrácíme nadmořskou výšku z Oldříše do Hroznětína.

Ze západu se blíží vodou nacucané mraky a také se blíží dnešní cíl a místo setkání 6. sletu. Kola uložena k odpočinku, rychlá úprava zevnějšku i výměna oblečení a už se v očích 70ti letého „kolouška“ leskne nejedna slza při gratulaci k výročí. Obdiv zasluhuje nejen dosažený věk, ale i model Petrem Dimou vyrobeného modelu vysokého kola. Slzy otřeny, líce zulíbány a přípitky neberou konce. Na řadu přichází i Maďarem připravený catering v podobě vepřových kolínek, zalévaných Bernardem. Kávička, Verčin vynikající čokoládový dort, povidlové šátečky i 70. lineckých srdíček od Áji je dobrým základem pro noční život. Dým z ohýnku pak nese do kraje tóny akordů i slova písní v podání Pušáka, Štefana i Martina.

Tma jak na konci světa, studený vítr  hraje své akordy ve větvích stromů, večerní chlad brzdí zábavu a z nebe svítí na Tukany hvězdy. Pomalu se loučí a odjíždí kamarádi, zbytek z 30ti zúčastněných končí u v chatě u kamen a 6. slet je skoro minulostí. Armáda zastoupená vyšťaveným, jinovatkou pokrytým Žížou, již bivakuje a sní své sny o míru venku na terase, Honzík se zakládajícím členem již řežou ve spánku dřevo, poslední láhev ukazuje nemilosrdně své dno.

Nedělní, stále nepříjemně studené ráno, mě pak  tahá ze spacáku a připomíná, že je třeba žít. Stopy po oslavách postupně uklizeny, vynikající česnečka napravuje chutě i trávení přeživších, zůstávají jen vzpomínky, fotky a zápis do deníku odjetých kilometrů. Jistí vytrvalci ještě iniciativně doplňují hladinu rezavé vody v tělech. Mě doma dochází inkoust v peru, páska v psacím stroji se mi trhá a unavená múza nad mou hlavou již sbírá síly na další inspiraci pro popis skvělých činů i výkonů týmu Tukanů. Díky všem za účast, gratulaci i dárky…

fotky

 

2020 05 19 Dražovský potok

Tak jsem přežil milénium i 70tku, květen je pomálu za námi, za námi jsou tradiční oslavy vítězství někoho nad někým, pomalu končí móda roušek, omezení i zákazy způsobené nechtěně dovezeným virem, svoboda pohybu se opět uvolňuje „… a slunce pálí jen, …“. V Čechách Sucho jak na Sahaře, všude prach, vodu vidíte jen ve Stanovické přehradě a dnes i v líné vysychající stružce, jindy dravě bouřlivého toku Dražovického potoku.

2020 05 16 Horní Rozmyšl

Raní sobotní červánky vystřídala modrá obloha a ideální cyklopočasí i teplo probírá zimní šatník. Dlouhé čapáky nahrazují kraťasy, zimní bundy letní dresy, jen obvyklá chuť vyjet do terénu zůstává. Jedu ke Startu a nově budovaná, svěží zahrádka kavárny Bonjour se stává opět důstojným místem pro ostrý start Tukanských vyjížděk.

Strana 1 z 174

© Tukan Karlovy Vary 2013 - 2020  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autorů.
Developed by Daniel Danielčák