Parta bikerů z Karlových Varů

Rubrika: Vyjížďky na kole Strana 1 z 177

2021 07 31 Jelení

Tak jsem spolykal příděl prášků, moribundus jsem položil na lopatky a dnes si připomínám Tyršovo heslo „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Ometám z kola týdenní pavučiny, nohu přehazuji přes rám a svěže to valím k místu startu, kde se sjíždí jen 9 Tukanů. No slabší účast bude jistě vyvážena silným výkonem všech zúčastněných, které dnes vede Roman ve směru k Přebuzi.

Vyjíždíme směr Tesco, projíždíme Jenišovem a z Mírové to berem k Chodovu kde od SKF objíždíme Chodov kolem teplovodu a po cyklostezce fofříme Staré Chodovské, kde můžeme sledovat postu rekultivace fenolového odkaliště. Usazovací nádrže objety a Roman vede tým do stoupání pod Liščí kopec. Tatrovice jsou za námi a před námi prach a horko před i za Spomyšlem, ze kterého vyjíždíme k Poušti.

Krátká zastávka na louce v místech bývalé obce Schidelwaldhäuser, dává příležitost k vydýchání a rozhledu k Panjdlu a také k hřebeni lesů před Přebuzí. Ještě kousek louky a asfaltu k bývalé Javořině, odkud kolem hájenky vzlínám v lesním tichu a stínu rozvážně Liščím údolím k Rudenskému návrší.

Stoupání mám za sebou, moribundus nemá šanci a už vidím písmo poledního meníčka v osvěžovně „U Kovárny“ v Přebuzi. Půllitrová žízeň a řízek přes celý talíř mne opět staví do latě. Jedu k bývalé osadě Rolava, v hlavě mám slova textu „… a slunce pálí jen…“. Jen Bobo tu chybí k dokonalosti na rozcestí „Vřesoviště“. Silný protivítr jsme zdolali a přes „Lučiny“ jedeme po Frühbusser Strasse vstříc k hraniční závoře a k prachu na Kammloipe, která nás vede k bufíku „Na Celnici“ nad Jelením.

Kdo by to řekl, hranice z obou stran obsazená, místo zbraní jsou v rukách půllitry a Franta Severa konkuruje zpěvu ptáků melodií tónů tahací harmoniky. Lovím v paměti slova textu a kdo by si v této kráse také nezazpíval, že. Vše ale končí rychlým sjezdem do Jelení a Nových Hamrů, odkud si nad Tisovou připisuji další, po šotoline a kamení nastoupané metry na Sejfské cestě k přístřešku Tisová.

Dnes to vede Roman a je jasné kudy se vrátíme nad Nejdek. Zelená a tým se po chvíli dělí na sjezdaře a ty méně odvážné. Vrhám se do pro mne neprojetých stezek za Romanem a po chvilce jsem skoro ztracen ve spleti stezek vyrytých koly nejdeckých bajkerů. Zřejmě volím správně a občas padám dolů v krátkých sjezdíkách. Kotouče brzd rozžhavené, sedlo někde pod břichem, zadní plášť mi přes vložku odírá konečník a konečně mě to z křoví vyplivuje zpět na asfalt u Krásné vyhlídky.

No vybál jsem se dostatečně a tep se mi zklidňuje při jízdě kolem Křížového vrchu do Osvětimské v Nejdku. Roman ještě vkládá pro osvěžení sjezdík v prachu z Okružní do Údolní a tým si může oddychnout na asfaltu „staré“ nejdecké a treilu kolem trati do Nové Role. Terénu je pro dnešek dost a v osvěžovně „U hřiště“ lze také nalézt i jiné aktivní potěšení.

Mě to pro dnešek stačí, další aktivní potěšení mi moc nechutná a jedu s Dimou po cyklostezce domů, kde mi Garmin ukazuje odjetých 76 kilometrů…

fotky

 

 1 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

0221 07 27 Mariánská

Sobota. Teplé, pěkné počasí za okny, všude krásně jen mě trápí moribundus. Myšlenky na vyjížďku zaháním pomocí prášků, hledám stín a na sportovní výkony hledím v televizi. Pěkné prázdniny.

Tukani vyjíždí do hor, terény k Čankovu a k Ruprechtovu projety po trati Kiwi před Hroznětínem ještě míjí Velký Rybník a je před nimi stoupání k Oldříši a stále výš až ke stolkům zahrádky „krmelce“ na Mariánské. Zde zasloužená odměna, těla i svaly zavodněny a na tým čeká sjezd kolem Popovského vrchu k Horní a Dolní Popovské lípě.

Mapa trasy zaslané Martinem prozrazuje, že je ale třeba ztratit nastoupané metry, což se daří v rychlém sjezdu do Hlubokého, kde je připravena jízda kolem „Březového“ rybníku do Kfel, za kterými je čeká prach na cestách kolem Ostrovských rybníků k Nejdě. Asfalt je pak příjemnou změnou nataženou přes Novou Vískou do Sadova.

Odjetých kilometrů je málo, času je stále dost a tentokrát se jede ze Sadova kolem obory a přes „Korsiku“ do Niv a kolem „Barbory do Mezirolí a záznam končí po 59 kilometrech v sedle…

 1 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

2021 07 24 Abertamy

V sobotu Irčou odjetých 55 km, 1033 získaných výškových metrů svědčí o dobré kondici všech, kteří se v této okurkové sezoně a v horku odvážně vydávají do terénů Krušných hor. Někteří Tukani se věnují prázdninovým aktivitám v rodinném kruhu a mě bohužel vystavil stopku náhlý záchvat moribundusu. Polykám předepsané (povolené) bobule, sleduji výkony olympioniků v televizi i výkon týmu Tukanů pouze na dálku a mám co dohánět v tréninku na Krále Šumavy…

 7 zhlédnutí celkem,  3 zhlédnutí dnes

2021 07 20 Vysoká Štola

Letní počasí, teplo slunce je vhodná kombinace pro vyjížďku i lehký pohyb a pobyt v přírodě bez námahy. Jedu k ACS a dnešní neobvykle vysoká účast je příčinou k dopravní zácpě na kruhovém objezdu u sportovní haly. Motoristi zírají a my také koukáme rychle odjet ve směru k vysílačce, kde si pak před polním letištěm dobíjíme z ohradníků energii, potřebnou pro jízdu v terénech a po cestách i stezkách propletených ve směru k Nejdku. .

Kola i tým hravě tuto drátěnou překážku překonal a od nádraží v Nové Roli pak padám dolů k železné lávce. Kousek kořenovky pak procvičuje mou techniku jízdy před prudkým výjezdem po zelené k lesní školce. Chvilka na vydýchání a před námi jsou naskládané vrstevnice a stálé stoupání do Smolných Pecí, za nimiž je připraven kamenitý sjezd k čističce v Suché.

Je docela teplo a horko je i ve stoupání kolem vysílače od Rolavy k Pozorce, které pokračuje mezi Kozími díly a Smolným vrchem ke kříži ve Vysoké Štole. Konečně je pro dnešek dost nastoupáno a směr jízdy po lesních stezkách se obrací k Novému Fojtovu. Zelená značka pak ukazuje směr do Fojtova, kde se tým vyšlapává na asfaltu k Děpoltovickému zámku.

Děpoltovický rybník obsazený plavci máme za sebou a spěchám kolem Barbory k Mezirolí, kde jsou Pušákem vloženy lalůčky mezi vilkami a je před námi je sjezd po „pískáči“ a loukách do Staré Role. Poslední kilometry k základně máme za sebou a před námi je milá povinnost gratulovat Irče k významnému životnímu výročí.

Výročí řádně oslaveno, řízečky rychle mizí jako dnešní den a ve večerním chladu jedu k domovu, kde si zodpovědně zapisuji dnes odjetých 42 kilometrů…

 1 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

2021 07 17 Horní Slavkov

Jako obvykle hlášení o stavu vody na českých tocích o víkendu Tuany příliš nebere, ale za to s obavou ráno sledují rosný bod a šedivé mraky, které svůj náklad vody složily v Německu a Belgii. No domorodcům v povodněmi postižených oblastech není co závidět a nezávidíme ani Burákovi s Krčim a Zelím, kteří dnes zdolávají Krušné Hory a jistě si také vychutnali vodu za krkem na 65ti kilometrech jízdy z Prunéřova k Nové Vsi, Výsluní, Měděnci, aby pak z Božáku spadli ve vodní sprše do Varů.

Koukám z okna a ranní sprcha skoro nalomila mé odhodlání vyjet, ale radost z pohybu ve vodní lázni překonala obavy. Drahá si klepe na čelo, obalen pláštěnkou jedu k ACS, kde nalézám v kavárně silně okleštěný tým a svou hlavou také širm lustru, který se rozpadl. Střepy přináší štěstí, hlava v pořádku, do tváří obsluhy se pomalu vrací ruměnec a vyjíždíme do Tašovic, pak vzhůru elektrárně a od obory mezi loužemi ztrácíme výšku ve sjezdu k vodáckému tábořišti.

Dnes nás doprovází nejen hrozba deště, ale také významné životní výročí, jež již nelze na prstech spočítat, ale je třeba jej oslavit. Pušák si během jízdy stěžuje na bolesti v zádech a první příležitost k nápravě obojího je u Gardnera. Záda napravena, výročí decentně připomenuto jedním malým a kola i těla se balí do bahenních zábalů na stezce k houpačáku pod zámkem ve Starém Sedle. Blíží se čas obědu, ale do „řízkárny“ v Sokolově je to ještě daleko. Kroužíme chvíli po trati MTB S24, záludné lalůčky projety, kořeny překonány a konečně si můžeme u stolu přečíst meníčko.

Strava vybrána, zkonzumována, pevné kalorie doplněny kapalnými a už se vezeme vzhůru k Hruškové a stále výš až k pomníku přísahy. Chvilka na traťovku, pohled ke Krudumi nezapomenutelný a už věnujeme pozornost kličkování mezi loužemi a příslušným bahnem ve směru k Třídomí a k Hornímu Slavkovu. Projíždíme Kounice, Větrný Dvůr nás vítá silným protivětrem před popravištěm, které necháváme rychle za sebou.

Počasí nám dnes ale přeje, voda z nebe nepadá, slunce občas zahřeje a svaly se zahřívají i ve stoupání ke Strážišti. Stoupám po asfaltu a za Jíťou se vrhám do zdolání první zkratky. Zkratka je za mnou, ale Jíťa je fuč. Zdolávám druhou i třetí zkratku v rychlosti, kterou ani profíci nejsou schopni udržet a jsem na vrcholu. Přede mnou jsou jen stopy po kamarádech a ve sjezdu k hájovně Bor mi vítr čechrá šediny pod helmou.

Schováni před náhlým deštěm pod střechou pak debatujem o zásadních životních etapách i zkušenostech a v tv sledujeme rychlostní průměry profíků na časovce (…kam se hrabou na můj průměr ve stoupání ve zkratkách pod Strážištěm :-)). JTF pak přidává zážitek z čerstvé zkušenosti Soni z otravy houbami. Mezitím Zuzka přináší houby. S Irčou a Verčou pak připravují smaženici. Já houby moc nemusím a s náčelníkem vypouštíme houbovou žranici a jedeme předčasně domů. Padáme dolů jezevcovkou a za vodojemem nás brzdí padlý smrk.

Smrkem jsme se úspěšně propletli a už nás nic nebrzdí na cestě k domovu. JTF se vrací k znovuobživlé Soně na Velas a já k vysílačce, kde si pak v klidu domova zapisuji dnes odjetých 63 kilometrů…

 31 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

Strana 1 z 177

© Tukan Karlovy Vary 2013 - 2021  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autorů.
Developed by Daniel Danielčák