Opět je tu prázdninový víkend a tentokrát vyjíždíme směr Bečovské rybníky a vstříc nejisté předpovědi počasí, která dnes slibuje vodní příděly i pro vyprahle vysušené karlovarsko s přilehlým okolím. Šedé mraky mě doprovází při jízdě k ACS, kde se u kavárny tetelí deset Tukanů, jenž po chvíli roztáčí kliky a v klidu vyjíždí k Drahovicím a jízdou kolem Thermalu si rozehřívají svalstvo ve stoupání k Jaru.

Dnes dáváme přednost autům a v krátké mezeře mezi nimi se protahujem od ulice Na Vyhlídce serpentinami k bývalé výletní restauraci „Hubertusburg“ a dnes vybydlené ruině. Necháváme rychle za sebou tuto pihu na kráse Karlových Varů a výškové metry pak přibývají v dalším stoupání po Turgeněvově stezce pod Gétovku do Hůrek a kolem ruiny hotelu Barandov, kde se určitě k baru neposadíte.

My ovšem sedíme pevně v sedlech svých bajků a za sebou máme kořenovku i technickou pasáž v lese Na Krachu před hvězdárnou. Před námi je „Pičusberg“, pak Kolová a Stanovice, kde nás tlačí šedé, vodou nacucané mraky od hřbitova do Nových Stanovic. Krátká zastávka na traťovku mi pak dává příležitost zachytit Viniho, jak usilovně přemýšlí o nesmrtelnosti brouka.

Šedivé mraky nás pomalu dohání a rychlý sjezd k Dražovskému potoku končí ve vysoké trávě, plevelu a divoké květeně, jenž se snaží zaplést do drátů a nemilosrdně stáhnout kůži z našich koster. Do této pohody se náhle před Dolním Dražovem přidává déšť a kdo má, tak vytahuje igelitové vítěze testů. Déšť se rychle přehnal, pláštěnky sbaleny, fotka na památku a už nás vyschlý tok potoku vede kolem Uhelného vrchu k „Vitriolce“ .

Silnice do Hlinek u Továrny za námi a lesní asfaltka nás vede k Novému rybníku na Přílezském potoce. Počasí dnes nepřeje vodomilcům. Koupačka je vynechána, zato nevynecháváme rychlou jízdu k rozcestí „U Evigne“ a kolem „Kanónu“ k Bečovským rybníkům. Třetí, druhý i první a je tu bezvadně technický sjezd mezi kameny a po kamenech, jenž končí u hřiště. Svaly, kostry, tlumiče i vidlice si své, ve sjezdu odpracovaly  a je třeba doplnit kalorie.

Náhodou jedeme kolem osvěžovny „Stará Pošta“, kde je rychle je objednáno a při čekání na menu se náhle spouští řádná sprcha splachující vše živé, co není pod střechou. Přeplněni pevnými i tekutými kaloriemi pak odjíždíme po mokrém asfaltu a další překvapivě vydatná sprcha nás zahání pod střechu čerpací stanice, kde milosrdná obsluha vaří neprodleně čaj, jenž doplňujem chladičem z placatky.

Trasa postupu operativně změněna a zmoklí jak slepice pak schneme ve stoupání k Milešovu až k Hájům a Kounic, kde před Ležnicemi dáváme levou k Větrnému Dvoru. Naštěstí není dnes vítr a tělesné teplo se zvyšuje při jízdě loukami k popravišti i ve zkratkách pod Stránisko, kde nás čeká sjezd přes Kozihorskou k Moučným pytlům a Hájovně Bor.

Povinná zastávka u Žíry i sjezd po „jezevcovce“ k vesničce SOS, kde se opět hlásí ke slovu vodní sprcha. S pláštěnkou na hřbetě pak chvátám s Pušákem a Jitkou dolů k mostu a po cyklostezce k Varyádě. U Kauflandu se ale déšť mění na průtrž. Nejdecká se mění na hluboký vodní tok, kde chybí jen ryby. Boj s hloubkou a proudem vody pak pokračuje na Počernické až k domovu. Bezva pohoda, pláštěnka je jen na ozdobu, vše promočené ani pes mě nepoznává.

Vysprchován, vysušen a schován pod dekou pak zalévám vnitřnosti horkým čajem s přísadou do koblih a při zápisu dnes odjetých 63 kilometrů, čekám jaká bude reakce kamarádů. Zprávy jsou příznivé, nikdo se neutopil, všichni mají promočená brka a jistě úžasný zážitek…

fotky

 101 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes