Skoro tropické odpoledne, teplo, sluneční paprsky ohřívají vše v jejich dosahu. Na tartanu oválu stadionu AC Start se tuží mladí atleti, já si dávám na rozehřátí kolečka na asfaltovém a po nebi se honí šedivé mraky. No pohyb kam se podíváš. Kam se dnes pojede se neptám, ale v očích malého náčelníka je dnes napsáno, co Bery nazval „z…..é Krásno“.  Všem je jasné, že to bude rovina, občas blbě nakloněná, ale nic co by Tukanům vadilo.

Tým vítá tradičně Tuhnický les i první stoupání ke Sv. Linhartu, odkud padáme volným terénem k bečovské silnici, za kterou dáváme levou k nádraží, kde čeká všemi oblíbený výjezd z ulice K přehradě k hájovně Bor. Zde hustě poskládané vrstevnice hravě překonány a máme za sebou nejen hájovnu Bor, ale i čerstvě položený asfaltový koberec na Kozihorskou i sjezd zkratkami od Strážiště k popravišti.

Zleva od Andělské Hory a Doupova se blíží vodu nacucané šedivé mraky a před námi svěží zeleň pastvin před větrným Dvorem. Ležnice, Kounice, po bývalé vlečce lehce stoupáme travou od dolu Svatopluk ke Stanumu a kolem Lánského dvora k hnojišti, kde začíná nová cyklostezka, jenž nás vede ke kamenné vyhlídce Krásno, kde se objevuje náhodu Marty a hrozí pár kapek deště.

Deštivé mraky se ženou na Toužim, u rozhledny se ochladilo a větrovky i pláštěnky mají co dělat, aby udržely tělesné teplo tukanského hejna ve sjezdu k silnici na Lauterbach, kde dáváme levou pod vrchol Šibeníku. Šotolina a žlutá značka nás pak vede ke sjezdu ke Komářím rybníkům i k hájovně Třídomí, kde ji měníme za zelenou, jenž nás doprovodí až do Dvorů pod Nadlesím. Dlouho jsme nejeli ke kříži nad Loktem, projíždím za ostatními loukami a jsme u odpočívadla u Kříže, pěkný a rychlý technický sjezd po singltreku pak končí v Lokti.

Zapadající slunce dává šanci ulovit pěkné snímky hradu a mě dává šanci dohonit tým, který na mě čeká za tábořištěm. Na cyklostezce se mohou dnes předvést silničáři a hned je to na Garminu vidět. Rychlost se zvyšuje, v zaprášených očích prach, nechávám mladší kamarády odjet a nacházím je až u stolu na základně, kam dojíždím s malým spožděním.

Připojuji se k všeobecné oslavě narození Honzíkova vnuka, venku se mění světlo na tmu, kterou pak na cestě domova prořezávají světla našich reflektorů. S láskou pak ukládám své kolo ke spánku a ještě si na terase, při zápisu dnes odjetých 58mi kilometrů, vychutnávám pozdní večerní teplo. Bezva příprava a trénink na Krále…

fotky

 31 zhlédnutí celkem,  3 zhlédnutí dnes