Listopad končí svou vládu. Předvánoční chvat se svými avizovanými slevami, jenž mají ošálit davy koupěchtivých návštěvníků chrámů nákupů, se mění v boj o místa na parkovištích a motoristů s bílou peřinou na silnicích. Tukani si ale hledají své místo v přírodě a nehledě na dnešní avizovanou změnu počasí vyjíždí do Tuhnického lesa, aby si vyvětrali své peří při jízdě ve sněhu.

Třetí odpolední hodina, hladina rtuti a lihu v teploměrech nezadržitelně stoupá, padající sníh se mění do skupenství kapalného a více než 100% vlhkost proniká spolu s chladným větrem až na kůži. 6 kusů probírá situaci u stolku v kavárně a pak s odvahou zdolává první metry v bílé pokrývce. Vrstva sněhu brání rychlé jízdě, ale je po sezóně a nikam nechvátáme.

Nastoupané metry přibývají na stezkách v Tuhnickém lese a jen praskot mokrým sněhem zatěžkaných větví stromů, občasný rachot našich šaltrů a funění skrytých divočáků ruší klid spící přírody. Vyhlídka na Skalce, Doubská chata a mezi vločkami sněhu se objevují i kapky deště, jenž nás doprovází na zasněžené Doubské cestě k lesovně Diana. Do statistiky povinná fotka a rozsvícené reflektory osvětlují Rohanovu stezku i Lesmistrovu cestu při jízdě tmou ke střelnici Magnum.

Stopy našich plášťů ve sněhu již splachuje regulérní déšť a malý náčelník myslící nejen na zdraví týmu zkušeně velí k ústupu pod střechu základny, kam dojíždíme již řádně namočeni a netradičně velmi brzy. Brzy také končím, opouštím kolektiv a v dešti jedu vzhůru k domovu, kde si zahanbeně připisuji jen 16, dnes odjetých kilometrů…

 67 zhlédnutí celkem,  7 zhlédnutí dnes