Tukan Bike Team

Parta bikerů z Karlových Varů

Archiv autora: Petr Baumann Strana 2 z 101

2020 02 11 Loket

Tak nám „orkánka“ se jménem Sabina provětrala kučery i zaprášené kouty naší vlasti a dnes vyjíždíme proti silnému větru do prostoru loketských lesů. Připravuji se na vyjížďku a venku za okny září slunce jak o závod. Před brankou nasedám a kolem mne se honí ve větru vločky sněhu. S vánicí v zádech pak fofřím ke Kauflandu a na mostě přes Ohři se utkávám se silným protivětrem. Vítr cloumá s větvemi stromů i s mými kily a konečně brzdím u AC Start obalen sněhem jak sněhulák. Tým se schovává v kavárně Bonjour a tak se jdu také schovat.

No je čas vyjet, vánice přestala, slunce opět vítězí a tým vyjíždí po cyklostezce do Tašovic. Stoupáme vzhůru kolem Vítka mezi vilkami do Slovanské, kde mi náhle mezi loužemi na cestě V Chatách uchází vzduch z předního bezdušáku. Vytahuji vítěze testu, kmitám pístem a na první pokus se dílo podařilo. Opocen pak doháním tým ve stoupání nad štolou Benátčanů.

První zahřívací stoupák je za námi a rychle padáme lesem dolů k Ohři. Hladina řeky rychle táhne k Hamburku a tým náhle bojuje s protivětrem a sněhovými vločkami, jenž se nás snaží oslepit. Olepeni sněhem dojíždíme do Lokte, kde světla oken osvěžovny U Gardnera ukazují, jak maják, kde se pro dnešek nalézá záchrana.

Venku čina, blizard jak na stepích americké prérie. Nalezený azyl poskytuje místo u stolu a dietně bezchybný čaj s přísadou do koblih rozeřívá nejedno tělo Tukanovo. Ještě zkoušíme, jak budou působit zde poskytnuté kalorie ve tvaru jelit i jitrnic na formu Tukanů a opět vyjíždíme už do tmy a do dnes hodně proměnlivého počasí.

Žádná velká změna k lepšímu a tak po zralé úvaze náčelnictva je dnešní vyjížďka zkrácena. Rozhodně neradi se podvolujeme a v jejich stopách si připisujem nastoupané metry kolem loketského koupaliště k Loučkám. Jindy vylidněné Nové Sedlo ještě prázdnější i psi někam zalezli.

Vítr v zádech, louže na panelce střídá sníh a jsme na vrcholu Podhorské kypy u polního letiště. Na východě světla Varů, před námi zasněžené louky a začíná mrznout. V Jenišově chroupá pod plášti na cyklostezce do Dvorů led. Ještě zdolat poslední metry z dnešní 36 kilometrů dlouhé vyjížďky a jako magnet nás přitahuje teplo sálající z oken a dveří restauračky, kde obsazujeme svá místa a můžeme konečně popřát Jiříkovi vše nejlepší do dalších, šťastných a ve svěžesti prožitých 66 let…

fotky

2020 02 08 Carlsfeld

Konečně napadlo trochu sněhu a melodie budíku mi připomíná, že je sobota. Chvíli se  přemlouvám a opouštím teplo postele, abych se směle podíval do tváře právě vycházejícího dne, kde první paprsky slunce bojují s šedivým mrazíkem. Chvilku bojuji se zubním kartáčkem, pak s ranní kávou a nasycen prvními kaloriemi hledám teplé spodní prádlo a další vhodné svršky pro dnešní pohyb v přírodě, kde dnes Tukani využijí skromný příděl sněhu.

Krušnohorský“ Semmering nás veze k Perninku, kde si konečně můžeme připnout běžky, vyrazit do stopy a loknout si zde, na O2 chudého, ale čerstvého horského vzduchu. První metry na Schuppenově cestě, máme za sebou i první fotky zimní romantiky a před námi je čerstvý „manšestr“ i vzorně vyřezané stopy na Bučinské, kde se rychle v houpacím profilu trati upravuje dech. Zaječí hora za námi, u Korce tým opouští Štefan a oslabeni pak fofříme do říše k Hennebergu, kde je připravena první občerstvovačka.

Jedu s Mírou a Pepínem napřed a někteří Tukani, občerstveni nejen pohledem na svačící sýkorky, nás dohánějí až u Iglů nad Carlsfeldem. Slunce zde vzorně září, lyžaři brousí sjezdovku, plynový zářič v baru vysouší zvlhlé svršky a horký Glühwein hřeje těla zevnitř. Je tu bezvadně, ale čas utíká jak v Čechách. 45 minut čekání, dojíždí pivní skupina, kterou opět opouštím a doprovázím Míru i Pepína k odbočce do zemí koruny České.

Přední Ostružník je rychle za námi, teplota vzduchu i sněhu mění kvalitu sněhu a moc to nejede. Nastupuje síla paží, vůle a vidina zdravé stravy podávané v restauračce Na Kovárně v Přebuzi. Slunce svítí, 100% čistý horský vzduch vůkol a před námi je Rolava, kde mizí jetelná stopa a odkud šlapeme pěšky k šenku. Zkouším ještě kus jet, žádné potěšení jízdy v krustě a je tu konečně sjezdovka u hospody.

Tentokrát jí dávám pěšmo a z bohaté nabídky menu volím osvědčenou gulášovku i 12° chmelový juice. 30 minut uteklo jak voda a je tu zbytek týmu. Nasyceni pak jedeme trasou přes „bažminy“ i rozbitý mostek a s pocitem vlastního nebezpečí  hravě překonáváme prudký tok Rolavy.

„Divadlo“ jsme dnes vynechali, motáme se ve zbytcích sněhu na Chaloupkách, zdravíme Zdendu a noříme se studené mlhy v údolí Rolavy, kde nás čekají poslední kilometry dnešní lyžařské akce. Rychlá jízda kolem Rolavy pak nemá chybu a v Nových Hamrech se Garmin zastavuje na 40ti, dnes ve slunci odťapaných kilometrech…

fotky

2020 02 04 Lázeňské lalůčky

„Únor bílý, pole sílí“… bílo je zatím na hřebenech Krušných hor a zde budou rozhodně i ta silná pole. Ve Varech nám zůstává jen mokro a sílící vítr jenž víří mokré listí a láme větvičky i větve, které se rády vplétají do drátů kol. U AC Start obvyklá sestava nepracujících, podnikajících a těch, kteří si to umí v úterý zařídít. Malý náčelník nasedá a sestava se hýbe ve směru k Tuhnické cestě, kde čekáme na zpozdilého Martina. No kdo by po padesátce chvátal, že.

Číst více

2020 02 01 Stružná

Tak si Tukani užili trochu sněhu na Šumavě a zřejmě tři vyjížďky na běžkách jsou pro letošek asi konečná. Ve Varech teplo jak v březnu, příroda, horští hoteliéří, vlekaři i prodejci zimního vybavení šílí a vodohospodáři i politici klamou národ, že bude lépe. Letos asi líp nebude a tak znovu sundavám kolo z háků a jedu ke Startu.

Číst více

2020 01 27-31 Prášily

© Tukan Karlovy Vary 2013 - 2020  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autorů.
Developed by Daniel Danielčák