-
- to je pokrok, klimatizace na kole
-
- výjezd z Tunické k Čertovu kopytu
-
- sucho jak pod Vítkovkou
-
- hledání nových cest u letiště
-
- tak tudy se Tukani neproletí
-
- někde v lese u letiště
Vedra polevily, týden se rozběhl jak má a je tu úterý se svou pravidelnou vyjížďkou. Tukanské barvy na sobě, sedlám kolo a u ACS v 16.00 jsem sám. Nechci čekat, rozehřívám a protahuji své svaly jízdou po oválu atletického stadionu a je tu Dima P. i JTF a klimatizací, p podobě vanilkové zmrzliny, vybavený Míra. Sestavu doplňuje Roman a Kočkin s Ondrou. Plán cesty operativně vymyšlen hlavami přítomných a je odstartováno.
Tělesnou teplotu je třeba srazit, před námi je vidina koupačky v Javorenském lesním rybníku a také první kličky a lalůčky ve stoupání v Tuhnickém lese. Ti mladší zkouší vyjet zkratku u odbočky k Čertovu kopytu a jedou kličkami ve stezkách k chatě U Obrazu. Zkušenější dávají přednost jízdě po asfaltu ke Skalní vyhlídce a ke Sv. Linhartu.
V klidu se s JTF vracíme do volného terénu a po Čapkovce padám dolů do Slovenské, kde se potkáváme nejen s Romanovým týmem, který jede na Kolovou přes Březovou po červené z Cínové ulice. S náčelníkem dáváme přednost tradici a od Alice míříme nad Kome k Okružní, abychom vyzvlínali kolem Waltrovky pod „pičusberg“ a také do Kolové. Chvilka na napití a JTF přehodnocuje trasu a koupání měníme za hledání nových cest nad Pilou a kolem plotu letiště ve směru k Andělské Hoře.
Chvilka jízdy po trase Artamona, odbočka k plotu letiště,pak pravá a jsme náhle v Telenci. Kousek stoupání a před posledním domem dáváme levou, kde se, v neznámém terénu rozvrtaném lesními stroji, ve vysoké řezavé trávě se skrytými hlubokými příkopy a bez signálu, snadno ztratíte. Máme však smysl pro orientaci a znalost hvězdné oblohy pomáhá nalézt cestu ven z tohoto bludiště a jsme na vřesovišti ve známých místech.
Časová ztráta mrzí a myšlenky na koupání v Sedlečku nás také přešly a svižná jízda nás tedy vede ke golfišti a ke sjezdu kolem potoku Hloubek, odkud nás červená vede zpět k R6 i k asfaltu nataženému vodárně v Drahovicích a nad hřbitov, kde pro formu dáváme s JTF lalůčky a kličky nad Jarem a pak kolem Thermalu i s Dimou P. ztrácíme výšku k tržnici.
Výšku jsme ztratili, ale rychlost na Moskevské nás vede neomylně k základně, kde je dnes zaznamenána solidní účast vč. Boba, Dimy a Milušky. Dostavil se i vyšlapaný Honzík, který předal kočárek i Benjamina rodičům. Chybí jen mořeplavci. Kupodivu čas zde v těchto místech nějak rychle utíká, těla zavodněna, venku tma a docela teplo. Doma pak zjišťuji, že zkušení najeli 40km a Roman vč. jízdy do práce a zpět 84 kilometrů. No má co dohánět 🙂 …
Napsat komentář