Někteří z nás mají víkend ordinován po celý rok, někteří Tukani si jej užívají dnes a všichni společně se houpou v sedlech odpružených dvoukolových strojů ve směru k Přebuzi a ti co jsou odkojeni slanou vodou, tak se houpou na vlnách Jadranu. Všem svítí na cestu slunce a topení krásně a zadarmo funguje, dnes až moc.

V čele s JTF vyjíždíme k vysílačce a přes Žižkovu ke kompostárně a k polnímu letišti před Novou Rolí, kde si Honza vyžádal osobní svobodu pohybu. Rychlíci odjíždění napřed a já doprovázím náčelníka v jeho tempu a stále vzhůru kolem trati k Nejdku, kde nás brzdí houfy návštěvníků i domorodých obyvatel zdejší tradiční poutě.

Polkové i valčíkové rytmy „dechna“ nás pak tlačí kolem stánků s tureckým medem, cukrovou vatou vzhůru ke kostelu sv. Martina a Žižkovou ulicí k Žižkovu vrchu (ten Žíža je ale slavnej) a loukami stále výš v příjemném horku a s lehkým převodem k rozcestí „Pod Jedlovcem“. V prachu cesty pak zůstávají stopy našich plášťů při jízdě k Rudenskému Špičáku a končí na asfaltu před Přebuzí, kam dojíždíme ke Kovářské boudě se zpožděním za rychlíky (cca jednoho malého piva).

Hezký den bez omezení, covidu a návštěvníků málo. Rychlá obsluha, rychlá konzumace. Jsme opět na čerstvém vzduchu a v trávě zústávají naše stopy ve směru k divadlu, kde jsme se prolétli naposledy v březnu a ve sněhu. „Divadlo“ sjeto, brod zdolán a čeká nás prach ve sjezdu do Chaloupek, který smýváme při jízdě v brodu přes Rolavu.

Dnes je v plánu projet Petrlíkovu cestu k Havranímu vrchu nad Rudnou, kde JTF chce smočit brka ve vodním areálu zdraví u kostela Navštívení Panny Marie a dát závod s místními pulci. Jeho snahu nesleduji a jedu se osvěžit do „Sportky“, kde nalézám tým ve stínu pípy.

Nestačím dopít, JTF je mezi námi a už stoupám po asfaltu vzhůru mezi chatami pod Jedlovec a kamenitá vrstevnice nás přivádí do Lesní ulice v Nejdku. Tradiční sjezd mezi zahrádkami do Dukelské a koleje nás vedou kolem Rolavy do Nové Role a brzdové kotouče pomalu vychládají u Kozodoje, kde nám Chráněné bistro poskytuje několikanásobné občerstvení.

Dnes chvátám domů, kde čeká čtyřnohý přítel a s Vítkem jedu přes staré hřiště lesním singltrekem ke hřbitovu a Žižkovou ulicí k vysílačce. Horko je skoro nepříjemné, mouchy i ptáci padají horkem, krev se vaří, voda v bazénu bublá, mozek měkne, pivo v plechu syčí a chvějící rukou si směle zapisuji ve společnosti JTF v klidu odjetých 63 km…

 44 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes