4. ročník závodu 24h MTB Sokolov. Vše je připraveno, vyšťavený tým pořadatelů hledí k nebi a přízeň počasí je zatím neopouští. V pátečním odpoledni se parkoviště i kemp pomalu plní. Nově vymazlená trasa 24 hodinovky čeká na své oběti z řad českých, slovenských i německých matadorů a jistě potěší nejedno srdce přihlášených závodnic či závodníků.

Blíží se pomalu šestá večerní a závodníci se mohou v zapadajícím slunci vyvětrat při zdolání časovky do vrchu s cílem na Spáleném vrchu nad Hruškovou, ve které mohou odhadnout a změřit své síly se soupeři v běhu či jízdě na mtb. Ovšem to hlavní je připraveno na sobotu a neděli, kdy jednotlivci, dvoučlenné i čtyřčlenné týmy v kategoriích MTB i nově Gravel, budou sedět v sedlech na 8,5km okruhu 12 hodin a ti opravdu odolní i 24 hodin.

Sobota 10 hodin dopoledne, start v podobě startu závodu v LeMans, závodníci běží k depu a po chvilce jsou pryč. Časomíra přičítá ujetá kola, fotografové mají žně, v kontrolních bodech fandí i připravené hlídky a děvčata v cateringu mají také co dělat. Na mne čeká v sobotu v podvečer první stojka na stanovišti a volný čas využívám pro zachycení atmosféry závodu i závodníků na trati.

Docházím na stanoviště, střídám hlídky a sleduji jak jsou závodníci technicky připraveni. Síly mají dost a náročný sjezd k „Malinovce“ nedělá nikomu problémy. Čas, nejenom mě ale i závodníkům pomalu běží, ujetá kola přibývají a pomalu se stmívá. Světla vykrajují ze tmy trasu a obdivuji jednotlivce, kteří bez velkého odpočinku krouží stále dokola a nenechávají soupeřům nic zadarmo.

Hlídka mi končí a vracím se tmou do kempu, kde se mohu zbavit prachu a doplnit kalorie. Cestou potkávám známé i neznámé a snažím se je v jejich boji povzbudit.  22.00 hodin, závodníci z 12ti hodinovky to mají za sebou. Vítězové mohou slavit a můj obdiv mají všichni, kteří překonali potíže nově vytýčené trasy a překonali fyzickou bolest a prokázali psychickou odolnost.

Neděle. Po nočním dešti je vlhko, chlad proniká do spacáku, probouzím se do tmy, kemp spí, živo je jen v místě střídání. Reflektory a červená koncová světýlka prozrazují pohyb vytrvalců na trati 24 hodinovky. Temná obloha pomalu bledne, stojím na svém místě pod sjezdem, kde jsou ze závodníků vysávány poslední zbytky sil a kde někteří stále prokazují svou technickou zdatnost a ti ostatní to v zájmu zachování života raději sbíhají a mizí v chladné mlze k cíli. Úžasné výkony absolutních vítězů (muž 49 kol/419km, žena 36kol/308km), ale klobouk smekám před všemi, kteří dojeli i před všemi co si zde ustlali do prachu a dokončili závod.

Čas však rychle utíká, odjetá kola časomíra poctivě přičítá, mlha se zvedá, slunce prohřívá svět a je tu náhle konec závodu. Trať utichla, rachot řetězů i šaltrů odvál vítr, prach se usadil, vítězové za svou vytrvalost odměněni a může začít příprava na 5. ročník. Tak za rok ….

foto časovka

foto + video sobota

foto + video neděle

PS: ostatní fotky od Pepína a Dimy Petra jsou na stránkách závodu Sokolovská S24 MTB

Loading