2022 06 14 Mariánská

Sluneční paprsky dnes klamou tělem, letní pařák se nekoná a příjemné odpolední chladno svědčí cyklistice a zejména té horské. 12 kusů, včetně nabušených silničářů jenž se vrátili zpět ze Šumavských silniček, vyjíždí dnes do Krušných hor, kde v Mariánské zlomíme dnešní výškový rekord a přes Popov se vrátíme do žírných karlovarských rovin.

Tempo není zvlášť rychlé, tradiční výjezd od Lidlu ke v Rybářích a ještě kousek ke trati, pod kterou se proplétám křovím i vysokou travou k asfaltu natažénému do Čankova. Psí cvičiště Malénivy zanecháváme v oblacích prachu za sebou a lesní cesty nás vedou přes „Čapí hnízdo“ k Velkému Rybníku, kde jsme co by dup.

Zelenou vodu rybníku máme za sebou a před sebou hradbu lesa, ke které přijíždíme kolem seschlého pažitu hřiště Olympie Hroznětín. Před námi je náš „Olymp“ v podobě dlouhého stoupání v šotolině a kamení ke křížku v Oldříši, kde nás opouští vyšťavený Dima a odkud nás vede žlutá po Střední Mariánské cestě stále vzhůru k odbočce na Spodní Mariánskou cestu a silnici protínající vrstevnice ve směru k Mariasorg.

Slunce ve stoupání září, Mariánská nás vítá ve stínu citelným chladem a Krmelcem obdařeným všeříkajícím nápisem „ZAVŘENO“. Pušák, jako správný náčelník nalézá zdroj kapalin v rekreačním středisku „Na Boudách“ a družba s domorodci je snadno navázána. V chladu se ale dlouho debatovat nedá a tak se vracíme urychleně zpět do terénu pod Popovskou horu i rychlým sjezdem nad bývalý Popov.

Zvířený prach se pomalu usazuje nejen za námi, ale i na vrstevnicové, houpavé cestě k Rudnému potoku. Ještě kousek sjezdu v hrubém kamení a je tu červená značka, která vede tým do rychlého sjezdu vyplněného technikou jízdy po kořenech a hlavně kamenech k brodu na Rudném potoce.

Brod překonán, Tiefenbach za námi a před námi louky před i za Kfelama. Stoupám v zapadajícím slunci spolu s ostatními loukami „Nad Tratí“, kde v propustku pod železnicí louže vody smývá prach z našich plášťů, který opět sbíráme při jízdě kolem obory a mezi ostrovskými rybníky k Nejdě, kde je připravena výzva v podobě strmého brdku od trati ke svodidlům.

Čekám, v ruce foťák a připraven na výkony kamarádů. K vidění je technika cyklokrosu a je tu Verča, která těsně pod vrcholem ztrácí kontakt s pedály a Martin, jenž předvedl skvělý výkon i na dnes hodně suché trati. Má náš obdiv a asfalt pak slibuje odpočinek při jízdě k Nové Vísce do Lesova. Prašná cyklostezka do Dalovic a už jen kolem vody Ohře zpět k Chebskému mostu, kde někteří řidiči neví jak mají reagovat na dopravní situaci při zapnutých oranžových světlech.

Křižovatka překonána beze ztrát na životech, plechy nepomačkány, pivní špurt a už se mačkáme v lokále základny kde to obvykle zdravě žije.  Čas však rychle letí a doma pak v nohách cítím nejen dnes odjetých 54 km…

fotky

Petr Baumann