2022 05 24 Sedlečko

Květen jak vyšitý, dopoledne sprchlo a odpoledne slunce přivítalo u ACS 12 Tukanů + 3 kusy. Před některými z nás je sobotní závod o Korunu Krále Šumavy v Klatovech a tak je dnes trasa spíše rovinatá a nezdravě odpočinková. Čočkin s Ondrou a Zelím si jedou vytřást svaly a kosti někam ke Gétovce a tým si dal za cíl sáhnout si na dno svých sil, vyjet odvážně k vodnímu areálu zdraví v Sedlečku a po asfaltu se vysápat pod Šemnickou skálu.

Trio vedené Čočkinem zmizelo v prachu a tým doplněný JTF, nechává své stopy na cyklostezce k Chebskému mostu a pak i v lalůčcích kolem hotelu Thermal. Krátká kontrola stavu stavby hotelového bazénu (nic moc) a jsme u Jara, kde Roman zkouší na schodech do Ondřejské stav tlumení vidle i tlumiče. Stav uspokojivý, schopný provozu a po zastavení proudu dopravy už šplháme serpentýnami k soše Panny Marie a kolem Smírčího kříže vzhůru k vodárně. Klidná jízda po houpavé vrstevnici, doplněná pohledem do svěže jarní zeleně buků, pak tým vede k červené značce.

Kličkuji rychle v lalúčcích s ostatními pod Gétovkou až k R6. Spěchající motoristi s nohou na plynu nám dávají po chvíli šanci a jsme beze ztrát na životech na druhé straně, kde v prachu stoupáme a pak i jedeme k rozcestí potok Hloubek. Chvilka čekání na zakládajícího člena, jenž není po třídenní kolaudační rozcvičce ve své obvyklé formě a už to valíme dál až pěkně upravenému rybníku nad Sedlečkem.

Kupodivu se Sedlečko vzmáhá. Nejen opravený rybník, ale i silnice v obci je nově opravená a po čerstvě položeném asfaltu stoupám kolem Božích muk vzhůru k Šemnici, kde dáváme pravou. Silničáři vedeni Mírou jsou chvilku ve své kůži a jejich radost končí pod Šemnickou skálou, od které se vracíme po šotolině k Beranímu Dvoru. Ještě stačím zachytit pohled k Měděnci a už se za mnou také práší za týmem až do Dubiny, kde po asfaltu točím klikami ve směru k Muzikovskému mostu.

Rio Eger překonáno suchou nohou, jízdou v sedle stoupám v krátkém brdku k chatové osadě a proti proudu brzy dojíždím na tábořiště Hubertus, kde se objevuje i Bobo, jenž si také vyjel do přírody. Kácov od Sázavy není špatný, bohatý zdroj iontů i vitamínu B v tekuté podobě rychle splachuje prach z mandlí a skvěle chutná.

Čas letí a malý náčelník dnes odpouští týmu stoupání k Tokaništi a velí k ústupu na základnu po cyklostezce do Všeborovic a do Drahovic, kde se odpojuje Míra s Apolínem a Michalem. K základně pak dojíždíme pěkně vyšlapáni, nezpoceni, jen Dima si dává ještě do těla a patnáct kilometrů do dvou tisíců má za také sebou. Kolik má za sebou letos „osvěžujících“ bohužel nesleduje a tak je jeho statistika výkonů neúplná i pohříchu silně ochuzena.

No do startu „Krále“ už nic nedoženeme a po závodu si pak řekneme, jak jsme se připravili. Vše má svůj konec, jedu teplým večerem domů a pak si zapisuji rostřesenou rukou do statistiky „jen“, v klidu odjetých 37 kilometrů. Tak v sobotu v Klatovech…

Petr Baumann