3. květen, úterní vyjížďka přilákala ke startu skoro rekordní účast 17ti kusů. K.H.Mácha by rychle jistě rád napsal oslavné verše, ale nedáváme mu šanci a rychle odjíždíme přes „Rolavu“ a přes Třeboňskou , odkud za tratí míříme k Čankovu, kde v lese pod Bílou skálou končí svůj krátký život Martinův šaltr. Minutu ticha ruší jen zpěv ptáků a tichý povzdech Martina. Kromě šaltru nás zde opouští i Bobo, jenž si hledá svou dnešní cestu.

Již bez Martina pokračujeme do Mezirolí a kolem Děpoltovického rybníku jedeme po novém asfaltu k Novému a Starému zámku v Děpoltkách. Který je nový a který je starý nepoznáte, oba jsou stejně zdevastované a nebyl to zub času. S myšlenkami na péči řádného hospodáře, vyjíždím rychle s týmem po asfaltu k Odeři, kde na vrcholu stoupání dáváme levou do terénu pod vrchol „Kupky“.

Dlouho námi nejetá stezka se ztrácí ve vysoké trávě, ale po chvíli kličkování v lese už hledíme na zrcadlo hladiny „Odeřského“ jezírka. Dnes se koupačka nekoná a houpavá cesta nás přivádí ke sjezdu k Rafandě. Volný terén je jen pro zdatné, ostatní volí klasiku sjezdu po zelené a jsme v místech, kde stojí moderní výdobytek lidské mysli.

Pivní automat u „Rafandy“ a zapůjčený žeton poskytuje vyšťaveným potřebné ionty pro výjezd krátkého brdku k židovskému hřbitovu a k rychlé jízdě po vrstevnici nad zahrádky v Hrozněntíně. Singltrek máme za sebou a před námi je sjezd kolem hřiště a za silnicí výjezd k Velkému rybníku a k oboře, kolem které to valíme do Sadova, kde se loučí Robert.

Poslední metry k základně jsou vyšperkovány rychlou jízdou po cyklostezce do Drahovic, kde se odrozuje Míra. Ještě zdolat pivní špurt na Moskevské a základna žije. Kupodivu je tu dnes také velká účast, čas rychle letí, ručičky hodinek se blíží k zavírací hodině a já se také blížím po 40ti kilometrech k domovu. Nějak nám to dnes rychle uteklo i K.H. Mácha by nestačil zaznamenat ve verších dnešní májový výkon…

fotky

 222 zhlédnutí celkem,  2 zhlédnutí dnes