Tak jsme přežili čtvrtý advent i dny v nákupních chrámech vyplněné bojem o vánoční dárky ve víru slibovaných slev. Otužilých Tukanů nějak ke konci roku na startu ale ubývá. Ti, kteří dohání pracovní resty, vyplňují faktury, přemýšlí o vratkách dph či si pálí prsty při pečení cukroví, nebo za sebou tahají šňůru od vysavače v záchvatech sběru rodinobodů, si dnes přičíst odjeté kilometry pohříchu nemohou.

Dnes je naplánována rovinatější a klidná jízda po asfaltu i terénem do čtverce „j15_u10“ s cílem dojet a objet Děpoltovický rybník. U ACS s přehledem počítám účast a víc nás asi nebude. Na poslední chvíli se dostavuje i zakládající člen a konečně vyjíždíme odpoledne do hodně studené přírody posíleni účastí JTF.

Vše, co má pod kapotou motory nám dává na křižovatkách přednost, projíždíme areál Rolavy a po trase KIWI se blížíme k Čankovu, za kterým dáváme lalůčky k vodnímu areálu zdraví, kde zbyly po Honzíkově otužilecké koupačce jen zamrzlé vlny. Ledem pokrytá hladina jámy zrcadlí zapadající slunce a dětský pumptrack pak v Otovicích poskytl skvělou zábavu i nejstarším Tukanům.

Krev rozpumpovaná v boulích pak rychleji proudí při stoupání k vodárně na Vitickém vrchu, kde je připraven pro tým pěkný výhled na Krudum i ke Klínovci. Následuje rychlý sjezd k „psímu hřbitovu“ u Kocourku, kde mám náhle pocit že nás zavřeli do mrazáku. Naštěstí na nás čeká táhle mírné stoupání lesem nad Bílou skálu a rychlá jízda do Mezirolí, kde naše světlomety osvětlují vánočně vyzdobené domky i chaty u Děpoltovického rybníku.

Začínají mi mrznout prsty v rukavicích, „U Tomáše“ otevřeno od 17ti a jen v sobotu a v neděli. Nemá smysl čekat a tak rychle objíždíme kolem Barbory vypuštěný rybník a jsme zpět v Mezirolí, odkud po cyklostezce padáme do Nové Role a stále rychleji až do Staré Role, kde mi baterka řekla dost a odmítla spolupracovat. V balíku kamarádů pak dojíždím k bráně zcela předpisově obsazené základny.

Teplé i studené nápoje dělají svoje, bujná diskuze kolektivu vylepšuje mé vzdělání i obzory a večer rychle utíká. Půjčené světlo pak osvětluje poslední metry jízdy i stoupání dnešní zatraceně studené vyjížďky. Ukládám kolo ke spánku a pak mne vítá čtyřnohý přítel i teplo domova.  -5°C nechávám venku a po 36ti kilometrech dnešní klidné, ničím nerušené jízdy předvádím rodině polohu ležícího střelce…

Video

Loading