2021 07 13 Šemnice

Slunce mi svítí ráno do oken, trhám list z kalendáře a dnešní datum mi sděluje, že v roce 1922 byly mezi povinné předměty v obecných školách zařazeny občanská nauka i ruční práce a pro dívky též tělocvik a nauka o domácím hospodářství. No pokrok nezastavíš, větru a dešti také neporučíš. Dnešní volba trasy vyjížďky pak slibuje neotřelé zážitky spojené s jízdou v dusnu a vedru, podobnému podmínkám, panujícím v  amazonském pralese.

Jedu k ACS a překvapivá účast 15ti kusů Tukanů skoro konkuruje počtu žiletkových profíků na Tour de France. Čekání na zakládajícího člena bez úspěchu a vyjíždíme směr Drahovice, kde od mostu přes Ohři zdoláváme první metry převýšení k Lidické a stále výš kolem vodárny až k R6, která svým tokem plechových miláčků připomíná dravé vody Rio Eger po nedávných deštích.

Tři proudy silnice ve zdraví překonány a od rozcestí červená/zelená jedeme tentokrát ve slušném tempu po červené k potoku Hloubek. Malý náčelník zde bere ohled na zdraví zúčastněných a ve velkém vedru a dusnu tentokrát vynecháváme výjezd ke golfišti a dáváme přednost průzkumu stavu výstavby Akvaparku nad Sedlečkem. Úvahy o zdolání stezky pod vrchol Šemnické skály jsou při pohledu na blížící se vodou nacucaných mraků zavrženy a tým rychle ztrácí výšku ve sjezdu do Sedlečka.

Malebnou obec bez známek života pak rychle opouštíme po asfaltu k Šemnici. Stoupání pod Šemnickou skálu i asfalt máme za sebou a loukou to valíme přes Beraní Dvůr dolů do Dubiny, kde návrh na lalůček jízdy přes Kyselku a Novou Kyselku nepadl na úrodnou půdu. Tým dává přednost rychlé jízdě k mostu v Muzíkově a po cyklostezce míří ke kontrole stavu osvěžovny na tábořišti Hubertus.

Kontrola řádně provedena a s černými mraky v zádech pak upalujem dál po cyklostezce do Všeborovic, kde nás svlažují první kapky deště. Postupně dojíždějící tým se pak shledává se zakládajícím členem u stolu spřátelené osvěžovny a sleduje z bezpečí vodní úkazy v podobě přívalového deště i krup, padajících na Vary. Vodní hrátky rychle ustávají a rychle ubíhá i sobotní večer. Chladný osvěžující vzduch, popadané větve a louže vody mě pak doprovází na cestě domů, kde se skoro červenám při pohledu na tachometr s 37mi odjetými kilometry…

Petr Baumann