Sváteční odpoledne, někteří pracující kamarádi i …dky trpí pod knutou zaměstnavatelů, jiní se ztratili ve světě, užívají si slané vody, mochita a stínu kokosových palem v daňových či jiných rájech, kam se jezdí pravidelně za zaslouženým odpočinkem. Jedu ke startu a v dnešním horku mám stejné pocity jako mistr J.H. Hlavou se mi honí útržky veršů z country písně „…a slunce pálí jen…“ a 12 kusů je připraveno vyjet vzhůru do hor, ke chladným vlnám vodního areálu zdraví „Lesík“ nad Bernovem.

Vyjíždíme, brzy se odrozuje náčelník, jenž spěchá v tomto pařáku do Jizerek , kde si bude přičítat zasloužené rodinobody. Tým ale chvátá přes Rolavu k Čankovu, aby přes „noční můru“ a „pískáč“ vyjel svižně pod Strážiště. Mezirolí opuštěno po cyklostezce k vodní nádrži, silnice do Nové Role zdolána beze ztrát na životech a už sledujeme Romana jak dnes hravě třikrát vyjíždí brdek pod muničákem, Zbytek týmu jej pak následuje ve stoupání po šotolině do Smolných pecí. Ještě kousek stoupání pod Fojtovský vrch, kde nás ve sjezdu do Suché brzdí traktor s vlekem. Traktorista ale rychle zhodnotil a uznal sílu týmu. Pouští nás vpřed a od čističky máme volnou cestu k „Žábě“, kde se u pramene rezavé vody tetelí Bobo.

Bohouš spolehlivě zavodněn a můžeme vylétnout od Michala po zelené k „Oboře“. Bobo drsnou, stoupavou kořenovku nesportovně objel, ale je opět mezi námi a spěchá s týmem k vodní nádrži „Lesík“, kde je plánována koupačka. Ovšem pitný režim zde dostává přednost a myšlenky na koupání jsou utopeny dvěma osvěžujícími na každého člena. Vodní lázeň je tedy vynechána, ale tým nemine delší stoupání mezi chatami vzhůru pod „Bezinky a stále výš až do Nové Suché, kde už to výš nejde.

Čas letí a letí i tým ve směru k Rájci, za kterým se dělí na dívčí tým a na ty co se chtějí potejrat v prudkých sjezdech mezi smrky k „Vlčímu“ potoku. Nechávám si potěšení ze sjezdů na příště a společně s něžným pohlavím jedu nad zastávku Nová Role a pak lesní stezkou na „Bouchalku“. U nádraží v Nové Roli si ve sjezdu schodů zvyšuji sebevědomí a vypocené vodní zásoby pak poctivě doplňuji při čekání na sjezdaře.

Vyprahlé tělesné buňky zavodněny, Roman s Ájou opuštěni a rychlá jízda nás vede po cyklostezce k bráně základny kam dojíždíme, jistě všichni příjemně vyšťaveni, po 45ti kilometrech pohybu ve svěží zeleni…

 60 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes