Tak se nám rozjela „Stará dáma“ ve Francii, žiletkářští profíci brousí své galusky na asfaltu v Bretani. Tukani dávají přednost domácím terénům, kde dnes pod vedením „malého“ náčelníka krouží v dusnu a horku po stezkách lázeňských lesů. Bohužel vydavatel „ĹEtape“ neuváženě šetří, sportovní deník má málo stránek a skvělé výkony tukanského týmu se tak pohříchu nedostávají čtenářům chtivých novinek z cyklistického světa.

Účast v dnešním parném odpoledni obdivuhodná, prsty na obou rukách tak tak stačí. Na startu se objevuje i „Narcis“ Karel, Martin zkouší jeho časovkářský stroj a 20 kusů již ochutnává první metry terénu Tuhnického lesa, kde to Pušák bere po trati Artamona pěkně od podlahy. Je nutné se rychle kousnout a držet se alespoň na dohled ve stoupání nad Sokolák. Z Křižíkovky k rozcestí „U knihy“ přijíždím v klidném tempu již pěkně opocen a od Myslivny se pak svižně proplétám za týmem serpentinami dolů k „Jelení“ vile nad hotelem Pupp.

Čelo týmu mě ovšem nenechává vychladnout a silně osvěžující stoupání od Mariánské kaple ke „Karlovce“ je nahrazeno odvážným sjezdem po „struhadle“ ke kapli Ecce Homo a na stezkách ve směru k chatě „Přátelsví“ i k chatě „U Obrazu“ sleduji již jen stopy plášťů kamarádů.  Rychlý sjezd po „Čapkovce“ končí ve Slovenské a z Březové si přičítáme další nastoupané metry po červené kolem Cínového potoku až ke „Kolováku“, který je bohužel bez vody a plánovaná koupačka se tedy nekoná.

Jistě velmi zklamaní Čočkinovci nás opouští, jedou si hledat svou cestu k domovu. Před týmem jsou poslední kilometry jízdy kolem hvězdárny a pod Gétovkou to valíme rychle k Jaru a kolem Thermalu dolů k tržnici a po Moskevské k základně, kde mi Garmin ukazuje jen 28 kilometrů jízdy. Útěchou je 690 nastoupaných metrů a vidina dnes servírovaných vepřových kolen se svými, pro cyklisty vhodnými kaloriemi.

Kolena mizí rychlostí blesků, svátek Petrů a Pavla řádně doplněn nejen nováčkovskými příspěvky. Venku řádí bouře, vodní přívaly i blesky zahání hosty z terasy pod střechu a připomínají otevřená okna i možné škody na majetku. Irča se pod tíhou odpovědnosti vrhá do boje s řádícími živly, jenž nám brání v zodpovědném návratu k rodinnému krbu.

Hlášení Irči je příznivé. Okna uzavřena, škody žádné, jen ona má pocit že je nacucaná jako houba. Společně s Petrem, Miluškou a Dimou pak využíváme k návratu okénko bez deště a doma pak na terase pomalu vychládám, po 742 nastoupaných metrech a 31 kilometrech jízdy, pod dohledem čtyřnohého přítele. Bezva den…

fotky

 61 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes