2021 03 13 Vodoměrka žlábek

13.3. 1781 William Hirschel objevil planetu Uran. O 240 let později, v období třetí průmyslovědigitální revoluce, 13.3. 2021 objevují Tukani kouzlo z promořování, blahodárný vliv předjarních projevů počasí na jejich kondici, ale i v hledání nových cest a výzev nejen v lázeňských lesích. Informační doba si žádá své, odhozené roušky a respirátory nahrazují v přírodě použité igelitové pytlíky, obaly od oplatek i vajgly a dnešní silný vítr hází záludně větve i klacky pod nohy nejen bajkerům.

Sobota odpoledne, místo strečinku na gauči tráví tým siestu v sedle a vyjíždí od hladiny Ohře vzhůru kolem Thermalu k Jaru a stále výš kolem vodárny mezi buky, aby se pod Ottovou výšinou nechal vést červenou turistickou k R6. Tato přejeta bez ztrát a zelenou značku opouštíme hned u Vrateckého potoku. Tentokrát dbáme vůle JTF a s pravou cykloturistickou technikou zdoláváme prudké převýšení  k přístřešku na zelené pod golfištěm. Stoupání příjemně vyplněno hovorem, 100 výškových metrů na 100 metrech vzdálenosti hbitě vystrkáno, ale většina týmu dá tady zřejmě přednost sjezdu.

Ještě něco málo stoupání, přejezd R6 a zbytky sněhu a ledu nás vedou k Černému rybníku a od chat pod Andělkou kolem pole „U Stromu“ k brodu na Mlýnském potoce. Kola v hlubokém brodu zbavena bahna a nové pak nabírám ve stoupání kolem Pytlákova hrobu k Dlouhé Lomnici, před kterou dáváme pravou a znova se zbavuji nabraného bláta v brodu na Javorné.

Krátká traťovka v přístřešku u studánky na rozcestí Červený kříž, kde se schováváme před deštěm, abychom pak srdnatě vyjeli v dešti do  krátké sněhové vánice za zvuků hromu vzdálené bouřky. Od kříže pak chvátám za týmem lesem nelesem, po rozmáčených loukách dolů k vodoměrce na Dražovském potoce.

Jindy klidný potok, dnes přeplněný jarní H2O překonán a už si přičítáme, v bahně, sněhu a ledu, nastoupané metry ve směru ke Stanovicím, kde toho mám dnes plné zuby. Náhle mne opouští chuť zdolat stoupání k hájovně Bor a místo sjezdu „jezevcovky“ do Doubí, volím sjezd po asfaltu do Březové a přiměřené tempo i při jízdě ke galerii.

U hlavní pošty pak rád opouštím s Verčou mrtvé území lázeňského zlatého pruhu, kde život připomíná jen líně stříkající vřídlo. Pak jen pár domorodců na třídě TGM připomíná zašlé časy, kdy to stálo za h…o. Moskevská, kde zřejmě chcípnul pes, je na tom podobně a se zavřenou Černou plzní, Evropákem i základnou, se nemá čím pochlubit.

Opuštěn Verčou pak jedu kolem Kauflandu vzhůru v hodně silném protivětru k vysílačce. Na prstech jedné ruky bych ve Staré Roli spočetl chodce i pejskaře a po 44 kilometrech, zabahněn i promočen pak vyšťaven otvírám bránu domova a pivo v plechu…

a tým s JTF + 9 km:

Petr Baumann