2021 03 02 Kozihorská

Násilně zavřené okresy, pohyb v přírodě má také své omezení, ale jen pro sportovce. Kupodivu koronaviru nikdo pohyb nezakázal 🙁  a pro jistotu vyslal orgány moci do přírody, aby kontrolovali a usměrňovali pohyb Homo Sapiens i obyvatel, kteří se pro jistotu netlačí v nákupních centrech a šetří své drahé respirátory.

Vyjíždíme do Tuhnického lesa a přes Sv. Linhart to berem terénem vzhůru k vrcholu Doubské hory a pak i dolů k lomu, kde je připravena zkouška odvahy a techniky při průjezdu kamenolomem dolů do Doubí. Zkouška dopadla na výbornou a modrá značka nás vede do bahýnka a pak i ke sjezdu na asfalt natažený do Pionýrského, kde je před námi další výzva v podobě výjezdu po ledě a místy i sněhu vzhůru pod Kouli.

Led i sníh zdolán, pohled na Vildenavu je za námi a je tu brdek k rozcestí na Na Kozích hřbetech, kde ale nejsme sami. Výzva k návratu do okresu zapsaného v Personalausweiss se míjí účinkem. Zodpovědný orgán rychle pochopil, že rozbít si huby při sjezdu po ledě zpět do Pionýrského asi nadělá více škody než se vrátit rychle zpět přes Kozihorskou a hájovnu Bor do příslušně zaevidovaného prostoru.

S díky mizíme rychle po asfaltu, dnes vynecháváme zkratky, ve směru ke Kozihorské, odkud chvílemi jedeme i po ledě dolů k hájovně, kde po „krátké“ traťovce pak i ve tmě po jezevcovce do Doubí a domů, kde si zapisuji pěkných 32 kilometrů v sedle…

fotky

Petr Baumann