Čtvrtek, zima se neptá na pravidelnost Tukanských akcí a je třeba využít nádherného počasí, čerstvých stop ve sněhu a v odpoledním čase si vychutnat daleké pohledy nejen k vrcholku Plešivce, ale i na západ k Dyleni, jenž lze vidět ostrým zrakem Tukana ve vzdálenosti 53 km. Po domluvě vyjíždíme do Abertam, kde první metry ve stopě přispívají k protažení ztuhlých svalů i k roztažení plicních sklípků. Únik před vysokohorskou přirážkou není třeba. Vše co má v plánu práce „osvěžení“ je zavřené a před mediální hrozbou koronavirové nákazy není šance i v této vysoké nadmořské výšce.

Vyjíždíme v ideálních zimních podmínkách vzhůru po pláni nad hájenku a od  Rote Grube si tejrám svaly i skelet při bruslení, kde se vydýchávám a vybírám si z ostrého vzduchu čerstvé molekuly O2.  Tep i dech se uklidňuje, k pohodě přispívá i pohled na vzdálený vrcholek Dyleně a kamarády, kteří postupně dojíždějí na vrchol stoupání nad Mauritius.

Pár fotek a už jim hledím na záda v rychlém sjezdu k dolu Mauritius. Chvátám ve stopě za nimi i k maringotce a stále dál až k Mrtvému rybníku, kde se dnes otáčíme. Odpolední slunce stále září, teplota stále dost hluboko pod nulou a v klidném tempu stoupám za ostatními k Červené jámě, odkud dáváme pravou k Bludné.

Rovina „Pod Bérem“ dává příležitost k pěknému bruslení, vracím se několikrát zpět k jámě. Kmitám sem a tam a konečně sjíždíme od Irrgang k rozcestí pod Blatenským vrchem a stále rychleji po Černé cestě k rozcestí u prameniště Bílé Bystřice, kde na nás čeká stopa a stoupání Nad Hájenku a poslední metry v dlouhém sjezdu do Abertam.

Pěkně prožité odpoledne, slunce pomalu zapadá a vyšťavený Garmin sděluje světu, že dnes naměřil v klidném tempíčku odjetých 17 kilometrů…

fotky

Loading