Zatímco se dnes Vary stále schovávají pod šedivou pokličkou inverze a mrznou, tak se Dima s Miluškou koupou ve sluneční lázni u Červené jámy. Tukani mají ale jiné cíle a odolnost proti mrazu i koronaviru prověřují v terénech, kde je vše ojíněno a teploměr ukazuje jen -4°C.

Zkušenost tak dnes velí odložit plavky a navléct na sebe více vrstev, na hlavu kuklu i helmu, na ruce obout zimní rukavice, na nohy zimní tretry, utřít kapku u nosu a můžete směle vyjet.

Místo srazu tentokrát zvoleno na pravé straně Rio Eger (opatrní se raději zeptali co je pravá strana 🙂 ), jedu pomalu abych se nezpotil, doplňuji počet účastníků a svaly se zahřívají i dech se upravuje na provozní teplotu ve stoupání kolem Thermalu přes Jaro ke smírčímu vrchu a stále výš po červené až k pražské silnici.

V ojíněném lese nad Drahovicemi klid a nezvyklé ticho je i na R6, za kterou na nás čeká výjezd po zelené ke golfu, kde se dobře oblečení golfisti snaží předstírat kvalitní odpaly z ojíněného pažitu. Necháváme je rychle za sebou a už nás vítá Andělská Hora, kde si jistí Tukani zkouší svou odvahu na schodech od kostela a všichni pak ve sjezdu po zmrzlé trávě k brodu na Dubinském potoce.

Pláště se sotva namočily a výjezd k Činovu pak okořeněn technickou jízdy v mazlavém marastu, hojně se lepícím na kola. Vzlínám vzhůru a konečně mohu pomocí klacku oškrábat jílovitou nadílku, odlehčit váhu a mazat za týmem do Stružné k otevřenému okénku, poskytujícímu záchranu v podobě horké polévky i horké vody schlazené božkovským sirupem.

Teplo v žaludku a při jízdě k Dlouhé Lomnici klesá rychle teplota, větrovka usazena konečně na svém místě a Garmin mi ukazuje -4,1°C. Verču náhle U Hajnice opouští vzduch ze zadního kola. Ochotní mechanici pomáhají v mrazu odstranit defekt i děravou duši, tým se trhá, ti zmrzlí jedou napřed ke studánce a Červenému kříži, odkud se lesem a v lalúčcích snáší po loukách k vodoměrce pod Novými Stanovicemi.

Nové Stanovice, tým konečně dostižený a doplněný o mechaniky i Verču projíždí vymrzlé Stanovice ke sjezdu lesem pod Červeným vrchem k bečovské silnici a do Cihelen. Gofiště i resort prázdný, všude tma, jen u hájovny Bor svítí osamělá žárovka, jenž láká svým teplem Tukany jako můry. Rozmrzlý a osvěžen nejen teplem, pak směle jedu ve skvělé společnosti k domovu, kde si utírám nudli u nosu a zapisuji zkřehlými prsty dnes odjetých 50 km…

fotky

 53 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes