První, slunečné dubnové dny doprovázené raním chladem lákají k opuštění domácích vězení, k pobytu v přírodě bez zahalených tváří a stále ve dvoumetrovém odstupu od všeho živého s názvem Homo sapiens. Dnešní odpolední teploty ze mne snímají zátěž zimních cyklovrstev, jedu vzhůru a kličkuji po cestách Tuhnického lesa západním směrem k Doubí, kde nasazuji povinnou roušku v obavě před „promořením“ zákeřně dovezeným nepřítelem.

Číst více

4. dubna 2011 si při návštěvě Chile prezident Klaus strčil, za přítomnosti televizních kamer, do kapsy protokolární pero. Já si dnes strkám do kapsy, bez přítomnosti televizních kamer, traťovku, vybaven rouškou pak chvátám vzhůru a do přírody Tuhnického lesa. Zdravím ještě Beryho, jenž chvátá k Bečovským rybníkům a vyjíždím svižně k chatě Rusalka, kde buky rychle mizí pod pilami lesních dělníků. Rychlý sjezd v holinách k Odpolední cestě, kde někde pod „velbloudem“ házím kolo na rameno a proplétám se větvovím padlých dřevěných velikánů.

Číst více

„Březen za kamna vlezem“, asi něco na tom dnes bude. Venku zima jak v mrazáku, kamna nemám, za krb se nenacpu ani nevlezu a tak hledám vhodné cyklopolární oblečky abych venku na kole prokázal svou mrazuodolnost.  Sjíždím z hor do údolí k Ohři a z Tuhnického lesa od „Vyhlídky na skalce“ pak hledím na Vary pod sebou a koukám na vzdálený vrchol Pajdlu, vše jak na dlani.

Číst více