2019 07 16 Složiště


tam je náš cíl … Složiště 778 m.n.m.

romantika a daleké výhledy

čtvrtý pokus o společné foto

a pátý pokus se povedl

Prázdninové dny utíkají a pode mnou utíkají i metry jízdy k AC Start, odkud dnes vyjíždíme opět vzhůru a tentokrát do prostoru obsazeného vojskem, pomalu zarůstajícího hlohem, kde pouze divoká zvěř má povolen volný pohyb na vlastní riziko. 

Pár dní chladu je za námi a dnes v příjemném, revmatikům vyhovujícím teplu stoupáme od Dalovic lesem „Ve Spálené“ přes Tokaniště k Lysému vrchu. Před námi tréninkové stoupání pod Studený vrch a svaly si mohou odpočinout při rychlém sjezdu loukami a pak i po asfaltu do Radošova.

U krytého mostu opouštíme nadmořskou výšku 350 metrů a čeká nás výjezd po kamenité, v serpentinách se kroutící cestě k Pekelnému vrchu. Výškové metry rychle přibývají, potní kůra působí a hlavou se honí myšlenky na orosené osvěžení. Místo osvěžení nás čeká další stoupání přes kamenné prahy a v prachu vyježděných kolejí, při kterém se ukazuje technická vyspělost týmu. Rychlost nic moc, ale je tu Kamený vrch a cíl dnešní vyjížďky s rezavou „špačkárnou“ na vrcholu máme na dosah.

Chvilka na traťovku, tým je opět pohromadě a poslední metry výjezdu k oblíbené vyhlídce ve výšce 778 m.n.m. máme za sebou. Nádherné a daleké výhledy do všech světových stran jsou odměnou pro zúčastněné. Krušnohorský hřeben, České středohoří, Třebouňský vrch, Dyleň, Andělská Hora jak na dlani a jako bonus Hradiště i Pustý zámek. Čas ale letí, tým také rychle letí v prachu i v kamení dolů a pak opět vzhůru na Huseň. Fotka na památku a při zdolávání prudkého stoupání k vrcholu Ovčího vrchu slyším Honzíka „… že jsem se raději nedal na poezii“.

Slunce pomalu zapadá a tak necháváme Doupov i zákazové příkazy za sebou. Po asfaltu fofřím přes Dolní Lomnici za ostatními do Kyselky, abych si pak mohl vychutnat svižný výjezd přes Novou Kyselku a „Pulovičák“. Stoupání se nad Pulovicemi láme, k Lysém vrchu je to kousek, Vysoká, Dalovice a na cyklostezce předvádí svou rychlost Ouroďák. Nevím co zobe, ale výkon to byl hodný Tukana.

V klidu dojíždím k bráně rehabilitační osvěžovny, vyprahlé svaly zalévám co to dá a u stolu probíráme vše důležité až z toho brní uši. Den se chýlí ke konci, venku tma, světlo měsíce zakrytého stínem země nahrazuje světlomet na kole. Venku stále příjemně a u brány domova mi Garmin ukazuje 59 odjetých kilometrů a nastoupaných 1100 metrů. No poezie jak má být…

foto Petr + Martin

video


Loading...
Délka: 58.47 km, Převýšení: 1104 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)