i takhle vysoko létají Tukani

nejen život utíká, ale i mlíko a vzduch

Šemnická skála

černá škvára v peří…bezva pudr

Sobotní, prázdninová vyjížďka, malý i velký náčelník zastoupen Honzíkem. Tentokráte si dáváme do těla, s ohledem na srůstající klíční kost  naší šampiónky, odlehčenou a nedrncavou trasu ve směru ke Stružné.

Deset hodin dopoledne, Pepíno si dává na čas a tým posiluje i usilovně trénující šampión. Vyjíždíme již za velkého tepla do stínu Tuhnického lesa ke Sv. Linhartu a Jungmanovou stezkou se blížíme k vodárně na Březové. Rychlý sjezd ke hřišti a už stoupáme kolem „Alice“ k Okružní cestě. Nohy kmitají, kliky se otáčí a je tu Kolová a Pila.

No nějak jsme to netrefili a stoupat po červené se v dnešním parnu nikomu nechce. Dlouho jsme nejeli kolem Telenského potoku, tak si to zkoušíme. Malý „kufr“ kousek návratu a máme opět správnou stopu. Brodík hravě překonán a Oroďák zkouší v potoce, kde mu uniká vzduch a mlíko z bezdušáku. Dirka nalezena, mlíko si dalo říct a je tu Žalmanov. Kousek asfaltu a už před nás ve Stružné pokládají jídelníček a staví rezavé ionťáky.

Konzumačka se plní jedna radost, chvilka vzpomínání, vše zaplaceno a jedeme k Činovu, kde se Zuzka potkává s nepozorným chodcem. Seznamovačku odnesla Zuzčina kůže z kolena, oba zúčastnění řádně vylekaní. Činov za námi, tentokrát zavelela Irča a rychlým sjezdem to valíme do Dubiny, kde se tým dělí. Slabí jedou do Kyselky po asfaltu a ti ještě slabší stoupají k Lesní kapli. Kyselku, Radošov už projíždíme společně a brzdy skřípou na pažitu vodáckého tábořiště ve Velichově. Zde setkání s přáteli z Medvědí boudy a na některé party vodáků zřejmě nemáme. Jistá „Královna ču…..ů“ má jistě velké sebevědomí a odvahu.

Odpolední čas prosycený vedrem rychle utíká jako voda v Ohři, loučíme se a před námi je Moříčovák, ze kterého uhýbáme do terénu k lesu „Nad Rybníkem“.  Rychlý sjezd ke „Královské“ a černá škvára zde poskytuje Verče jisté požitky i blízké seznámení, na které jistě dlouho nezapomene. Potrhaný kožich v polních podmínkách vyspraven a je tu Nejda, Nová Víska, Lesov, Sadov a jsme v Dalovicích. Tým se trhá, někteří zkouší, zlákáni týmem Krušnokolců, novou osvěžovnu a já doprovázím Verču společně s Ouroďákem a Šampiónem blíž k domovu.

Jedu domů, Garmin ukazuje 28°C i dnes rekreačně odjetých 68 kilometrů a pak v křesle sleduji výkon Žíry na „Col du Tourmalet“ a vrtá mi hlavou, kolik asi u toho spálil Camelek…

fotky

Loading