-
- Na startu, 15.00 hodin, -9°C
-
- Turgeněvova stezka
-
- … mraveneček v lese, těžkou kládu nese …
-
- k hájovně Diana, – 10,1°C
-
- u obory
-
- západní Vary od Magnum
Sobotní, sluncem prozářené Vary, nebe jasné, že je vidět i hladina rtuti v teploměru vlnící se hluboko pod bodem mrazu a Garmin mi sděluje, že se mám teple obléct. Hledám v šatníku vhodné funkční prádlo. První, druhá a další vrstvy kryjí mou tělesnou schránku, mrazivý vzduch nemá šanci a s nudlí u nosu vyjíždím ke startu, kde se již tetelí malé hejno Tukanů.
Dnes to nevypadá na dlouhé sezení v sedle. Slunce, stín, východní vítr a mráz dělá své. Teplota rychle klesá s nadmořskou výškou a těla rychle zahříváme při jízdě k Jaru a po Turgeněvově stezce ke Camera obscura. Krátký pohled na Vary v zapadajícím slunci a kolem Třech Křížů stoupám s týmem vzhůru pod Gétovku až k Hůrkám, kde se někdo snaží zachránit rozpadající se hotel. Není čas na zkoumání postupu prací, mráz nás táhne terénem vzhůru k hvězdárně a stále dál loukami až pod „Pičusberg“.
Začíná se šeřit, Garmin ukazuje -10°C a ke Kubrychtům je ještě daleko. Výstup měníme za rychlý sjezd po Beethovenově stezce a po Okružní pěšině k Beethovenovu altánu. Proti proudu trasy Artamona pak fofřím vrstevnicovou stezkou za ostatními k Alici. Světla osvětlují prostor před kokpitem a asfalt Slovenské opouštíme od Čapkovy chaty vzhůru kolem Ave Maria k Ecce Homo.
Pušák nemá dost a vede tým vzhůru a od Wolfovy lavičky do dalšího stoupání k chatě Přátelství a k Rusalce. V záři našich světel se ze tmy rychle vynořuje chata U Obrazu. Kousek jízdy po Branaldově cestě ve směru ke Sv. Linhartu a už se směle vrháme do stezek pod oborou, kde si užíváme četných prolejzaček pod smrčky a ledu, jenž ve tmě číhá na nepozorné bajkery nejen v lesních partiích, ale i na cestě k hájovně Diana.
Ledové plotny máme za sebou a návrh na rychlý návrat na základnu všemi, vzhledem k mrazu přijat. S odvážně sevřeným zadkem pak sjíždím, tedy kloužu, skoro padám po dalších ledových plotnách po Lesmistrově pěšíně dolů do civilizace k otevřeným dveřím garáže a ke stolu v restauraci, kde dnes řádí Tři královny podpořené zpěvem a skvělou hrou harmonikáře.
Tým se připojuje formou konzumace a posléze i příspěvkem do tříkrálové sbírky. Za odměnu se pak mohu vrátit do mrazu, jenž přichází ve směru od Kremlu a doma si pak roztávajícími prsty zapisuji dnes odjetých 29 kilometrů…
Napsat komentář