Hodně teplé úterní odpoledne a před námi je poslední červnová vyjížďka, která bude vyšperkována koupačkou v zatopeném lomu nad Tatrovicemi. Malý náčelník má v hlavně jasno a tým má také jasno, že před koupačkou se řádně zapotíme při zdolávání vrstevnic naskládaných v terénu. 16. 15 hodin a z brány ACS vyjíždí 13 kusů směr vysílačka.

První nastoupané metry máme přičteny k dobru a kolem kompostárny v Žižkově jedeme a víříme prach k polnímu letišti před Novou Rolí, kde kolem, kdysi škvárového a dnes krátce střiženým zeleným pažitem zarostlého fotbaláku jedeme k rybářům a stále výš kolem Vlčího potoku ve směru ke Kobelci.

Kobelec hravě dosažen a výškové metry přibývají k Rájci a kolem kaple sv. Huberta polykáme prach ve vysušeném lese ve směru k Černavě, nad kterou jedeme k samotě, kde obvykle číhá za plotem pes. Čáp v rybníčku se nehýbe a nějak mi v tom horku chybí i krvelačný štěkot. Co nechybí je všudepřítomný prach a vedro nejen v lesním katastru nad Studenou vodou, kde obracíme směr a konečně se blížíme k vrcholu „Křovina“, od kterého nás čeká krátký a rychlý sjezd k lomu „Arizona“.

Někteří vodě odolní a nepromokaví Tukani se vrhají do chladných a hlubokých vod, ve kterých se odráží strmé stěny bývalého lomu. Jiní Tukani hledají své osvěžení na borůvkové plantáži a všichni pak spokojeni odjíždíme lesem k Tatrovicím, odkud nás vede žlutá turistická ke sjezdu kolem Liščího vrchu, při kterém směle ztrácíme nastoupané metry. Rychlý sjezd je pak zakončen brodem a jsme u odkaliště na kypě v místech bývalé obce Smolnice. Zde dáváme pravou po asfaltu a plíce si plníme svěžím O2 s vůní z rektizolky Vřesová.

Čas rychle letí, Smolnickou kypu, Bílou vodu, Božíčany i Jimlíkov máme za sebou a Jitka má za sebou i ochutnávku lázně v léčivém bahně. Ošlehána kopřivami a s úsměvem na rtech se opět řadí do balíku, který brzo dosahuje, jízdou po panelce k vysílačce a po pivním špurtu kolem Varyády, brány základny. Bezva vyjížďka a 47 dost horkých km navrch, neměla chybu…

fotky

 

Loading