Úterní odpoledne, střídmá strava v žaludku, u Startu  se sjíždí osm Tukanů, aby se opět provětrali v přírodě prosté koronavirů. Sestava složená z dříve narozených, nuceně nepracujících a jednoho s plánem a vůlí na odtučnění, vyjíždí klidnou jízdou k Doubskému mostu. Zde chvilka čekání na zapomenutý batůžek, jenž se veze na zádech Pušáka ve směru ke Svatošským skalám. Pohled na stavbu nového mostu v pionýrském a kolo přes vrstevnice jedeme vzhůru pod Kouli k odbočce na „Loveckou“.

Hluboko pod námi hladina Ohře, úzká stezka v příkrém svahu vyžaduje pozornost a také svaly mají co dělat ve stoupání k vyhlídce. Skalka rychle zdolána a obsazena, proveden zápis do vrcholové knížky, do paměti fotoaparátu rychle zaznamenat pohledy na Ohři i Jeskyní vyhlídku. Mladá zeleň buků a sucho v lese pak tým doprovází až  ke sjezdu do Tovární ulice v Lokti, který rychle opouštíme stužkou vody a skryti v tunelu pod silnicí.

Kdysi rozbitá cesta ke Dvorům, dnes pokrytá zválcovaným pískem a povrchem nás vede k rozcestí a obrazu sv. Ludmily, odkud nás vede Supí potok stále vzhůru nad Nadlesí. Po chvilce míjíme Třídomí a Puškařovická stoka nás přivádí ke Komářím rybníkům. U Nového rybníku dáváme traťovku a nejedno oko Tukanovo je potěšeno pohledem na macatou vílu, jenž čeří v rouše Evině jinak klidnou hladinu a plašící zde ubytované kachny.

Pohled na otužilou vílu nepřekonává chlad a teprve jízda ve směru ke Krásnu rozehřívá vychlazené svaly. Romantická louže po lomem s názvem „Pískoviště“ láká Verču ke koupeli, ale tým nechce čekat. Ve vzduch již visí vůně Láďou slibované exotické stravy a tak rychle opouštíme Krásno, Stanum i Horní Slavkov. Před námi poslední výzva tří zkratek pod Strážištěm. Zkratky zdolány a kučery pod helmami nám čechrá chladný vítr v rychlém sjezdu ke Fčelínu.

Láďa nezklamal, strava I.A. a s tělem nabouchaným kaloriemi pak srabácky vynechávám zkratku a vrhám se do chřtánu „jezevcovky“, abych pak v klidu domova zapsal do deníčku příjemné zážitky nejen v sedle bajku a dnes odjetých 55 kilometrů…

fotky

Loading