2020 02 22 Carlsfeld

Tak nám v pátek opět něco na Krušné hory napadalo a pohled z Varů na bílé vrcholky Völflingu, Klínovce či Meluzíny dávají naději, že se opět svezeme ve stopě a zdravě vyvětráme v čersvém vysokorském povětří. Sobotní ráno ale ukazuje svou pravou tvář. Teplotní rekordy i silný vítr importovaný ze západu dělá svou práci. Sníh zmizel, ale vůle Tukanů nezná mezí a tak běžecká sekce jede vláčkem do Perninku, kde na nás čeká avizovaná upravená stopa i sluneční paprsky.

Běžky připnuty, první metry jízdy jsou za námi. Suppenova cesta končí u silnice z Blatné do Hamrů a také zde končí upravená stopa. Běžky dolů a krátká procházka k Máslové cestě, kde jsou prkýnka znovu připnuta a můžeme opět bojovat s protivětrem na Bučinské v upravené stopě a ve směru k Zaječí hoře, odkud Bobo dává jistě rekordní bomby ve sjezdu ke Korci.

V plánu je dnes opět dojet k Iglú tak dáváme pravou a po chvíli mizíme v říši. Zde stopy nejsou a tak se chvilku plazíme ke sjezdu k Hennebergu, kde si dáváme za odměnu první občerstvení. Za okny sýkorky a před námi na stole řídký chmelový juice plzeňského typu. Cucáme rezavou vodu a dnes je to nějaké lenivé. S rozvahou vyjíždíme do mizerné stopy a silný protivítr u přechodu nad Jelením zkouší naší vůli.

Vůli Tukanů neláme ani tupý sníh a už bereme za kliku dveří u Iglú nad dnes vydřenou sjezdovkou v Carlsfeldu. Bobo jede napřed a po půlhodince ho následujeme. Venku teplo, ze sněhu je kaše a po Kammloipe se plouží jen skalní běžkaři. Odbočka k Přednímu Ostružníku dává směr a dál se taháme tupým sněhem k Rolavě, kde se slunce vyřádilo a před našimi zraky se sníh mění ve vodu a v asfalt.

Sundávám běžky a k restauračce si to dáváme pěšky. Třetí hodina odpolední, šenk prázdný, jen „plzeň“ nám dělá příjemnou společnost. Dietní strava strávena, čas utíká jak voda z hor a jízda po sněhu a v trávě také nemá chybu. Most přes Rolavu, zbytky sněhu k Chaloupkám a dál kolem Rolavy vyžadují pozornost a  jsme u „chaloupeckého“ parkoviště, kde asi poslední letošní běžecká vyjížďka končí.

Máme to tak akorát na vlak z Hamrů a před námi jsou 3,3 kilometry asfaltu k nádraží. Běžky i hůlky v rukou, levá rychle střídá pravou nohu a po půlhodině se tlačíme do vyhřátého vláčku, kde nám do mobilů přichází čerstvé zprávy o pohybu bajkerské sekce, která dnes provětrala své peří ve Slavkovském lese…

fotky

https://www.relive.cc/view/v7O9wYAe8Qq

Petr Baumann