-
- pod Lysým vrchem
-
- pod Studeným vrchem
-
- před sjezdem do Radošova
-
- pod námi je Radošov
-
- „plavec“ se odrodil a jsme v Dalovicích
-
- a takhle dnes viděla Hanka duhu na Michalem
Počasí jak na houpačce, v jednu prší, ve tři svítí slunce, na západě i na východě černá, vodou nasáklá mračna a mezi nimi tým Tukanů na startu úterní vyjížďky. Jen Marty a Hanka kroužící kolem jezera Michal to vidí lépe a barevněji. Tým dnes genderově nevyvážen, Zuzka jede proti přesile mužů, jejichž věkový průměr trochu kazí Martin.
8 kusů vyjíždí po cyklostezce k Dalovicím, kde čeká první, zahřívací výjezd k vysílači ve Všeborovicích a klidná jízda kolem lesa „Ve spáleništi“ přes Tokaniště až pod Lysý vrch. Krušné hory, Doupov i Šemnická skála dnes neviditelné, pod koly mlaská bahýnko a nad Pulovicemi dáváme levou do lesních stezek. I zde v lese usilovně lesáci mění stav cest k horšímu, kde jen krátký a svižně strmý výjezd pod vrchol Studeného vrchu zůstal v jetelném stavu podporujícím zvýšený tep a zrychlený dech.
Následující sjezd v řídkém bahně proloženém skrytými větvemi udržuje pozornost a cit pro rychlost a rovnováhu. U odpočívky pod Studeným vrchem ztráty nezaznamenány, imunita rychle posílena zázvorovkou a po rychlém sjezdu po loukách nad Radošov, následuje dlouhý výjezd po „královské“ Zemské stezce k bodu záchrany KV062.
Rychlá zastávka na traťovku a Nejdu máme za sebou. Malý náčelník pak vede tým přes Hájek po cyklostezce nad Konkordii a přes louku ke sjezdu, jenž končí za viaduktem v Sadově. Rychlý technický sjezd, který jezdíme tradičně obráceně, máme za sebou a v Sadově se náhle odrozuje Dima plavec.
Tým ale míří k cyklostezce natažené z Lesova do Vysoké, kde u cedule s nápisem Dalovice přejíždíme pomyslnou hranici Evropa/Asie. Rychle se šeří, světla i blikačky v pohotovosti a v pohotovosti je i hadice s vodou na základně. Kola v garáži a zušlechtěn se pak tetelím v lokále, kde přes rámus není slyšet co říkají sousedé u stolu. Je to asi důležité a o mnoho jsem zřejmě asi přišel.
Je zajímavé jak rychle letí čas v těchto místech, venku tma která se dá krájet a z nebe při mém návratu domů padají provazy vody. Silně pomočen pak odkládám kolo do sucha, mokré svršky zpracovává pračka. Chvějící se rukou ještě zapisuji dnes odjetých 38 km a 590 nastoupaných metrů a přemýšlím jaké blbosti zde zase napíšu…
Napsat komentář