Pozor, pozor, zítra pojedeme v 10.00 hod směr Krásno. Tolik páteční hlášení, jenž vyřadilo ze hry Stružnou i ty, kteří by raději vyjeli po 13té hodině. Sobotní dopoledne vítá na startu sedm kusů v barvách týmu Tukanů a před námi je dnes výjezd do prostorů Slavkovského lesa s cílem dosáhnout na jídelní lístek „U Divočáka“ v Krásně. Počasí přeje vyvoleným, směr tedy veskrze západní a je odstartováno.
Jenišov, Podhorská kypa, Mírová, Nové Sedlo a panelka pod dálnicí nás vede k mostu přes trať a kamenitý sjezd končí u lávky přes Ohři pod zámkem ve Starém Sedle. Za lávkou malý lalůček vlevo k připravované občerstvovačce „u Julie“ pak dlouhé stoupání po žluté kolem potravin pod kaštanem a kostela Nejsvětější trojice k Supímu potoku a stále výš po kamenech i kořenech, v bahně i přes brody až do Dvorů.
Přesedáme na zelenou a asfalt nás doprovází kolem hřbitova do Nadlesí a značka až pod Krudum, kde Lesáci v lese dělají co mohou, aby zpestřili pobyt všem pěším a cyklistům. Rozhledna se dnes ztrácí v mracích a tým se vrací na žlutou, aby pak zakroužil po bahnem pokrytých lesních cestách až ke Komářím rybníkům.
Větérek nehne s větvemi smrků, ptáček nezazpívá, klidnou hladinu oživuje jen konkurenční tým ptáků, kteří zde tráví polední siestu a tým Tukanů má před sebou Krásno kam po chvilce dojíždíme k místní osvěžovně, kde nápis hlásá … dnes otevřeno v 17.00. No asi mají dost vyděláno, nebo nestihli uvařit a narazit. Obracíme kola, nikdo zatím netrpí hlaďákem a do Slavkova je to co by kamenem dohodil a zbytek dojel.
Opouštíme rychle z…..é Krásno po asfaltu nové cyklostezky k „Lánskému dvoru“. Kde na nás od „Stanumu“ čeká rychlý sjezd nad tunel, pak krátký prvosjezdík k jeho ústí a kamennému železničnímu mostu. Nikdy jsme to tak nejeli a mám zdravý pocit, že je to snažší než to jet vzhůru. Ještě pár lalůčků do středu sídliště a máme na výběr tři možnosti. „Pohoda“, „Rebel“ a dokonce i „Ráj“.
Volíme „Pohodu“ a kaloriemi naplněné tělesné schránky pak v sedlech vezeme serpentýnami k popravišti a kolem motokrosové trati. Někteří zkratkami a zbytek pokorně po asfaltu až k nejvyššímu bodu dnešní vyjížďky pod vrchol Strániska. Kozí hřbety, Moučné pytle, hájovna Bor a povinná zastávka u Žíry.
Vše podstatné probráno, iontový nápoj zabublal v hrdlech a rychlý sjezd do Doubí je přerušen prohlídkou řidičova umění, jenž stylově zaparkoval kombíka ve svahu. No ani Soňa zřejmě tohle nedokáže. Doubí za námi a dnes vyjížďka končí netradičně ve Dvorech. Doma pak zapisuji 58 km, kolo zbavuji bahenních nánosů a drbu psa…
Napsat komentář