2023 01 10 Vintířov

Polovina ledna, karlovarsko stále bez sněhu, operovaní  i jinak stářím postižení Tukani dnes vyjíždí do terénu, kde nejsou krkolomné brdky a dlouhé stoupání nenamáhá kÿčelní klouby i jejich jinak opotřebované skelety. Klub důchodců pod vedením Pušáka startuje a vyjíždíme směr do prostoru kde stopa průmyslové činnosti bude dlouho vidět.

Jenišov a přes Podhorskou kypu jedem do Mírové, za kterou objíždíme Chodov kolem parovodu kde je zřejmě soustředěn veškerý vyhozený odpad místních domorodců. Stará Chodovská není také zrovna ideální místo pro rodinnou rekreaci, napravo rekultivované kaliště pod Smolnickou výsypkou doplňuje palivový kombinát, zásobující široké okolí průmyslovými odpady.

Před námi je nově vymodelovaný terén z matečních jílů a jiných třetihorních usazenin, vybagrovaných z nadloží uhelných vrstev dolu Jiří. Kousek asfaltu a vjíždíme do skoro nevlídných terénů, rekultivačními snahami zakrývajícími prostředí Vintířovské výsypky. Ještě že Pušák má na to sebou lék. Ochutnávka ovocného nektaru neprodleně provedena a rychle sjíždíme dolů k jámě dolu Jiří, od které se vracíme po asfaltu zpět přes Vintířov do Nového Sedla a přes Podhorskou kypu, kde se konečně obalujeme bahnem.

Ještě doklouzat bahnem k Jenišovu a zvýšit tepovou frekvenci ve stoupání pod Roh a zchladit prohřáté svalstvo ve sjezdu na cyklostezku, která nás vede k základně. Nechávám zabahněné kolo v garáži a pomalu rozmrzám v nevytopeném šenku, kde je snad i to pivo teplejší než studené radiátory. No otužování je ale konec, vracím se tmou domů, kde si pak zapisuji dnes 47 odjetých rehabilitačních kilometrů…

Petr Baumann