2023 01 03 Ruprechtov

První úterý v roce 2023, pozvánku na vyjížďku se zahájením ve 14.00 jsem přečetl a start klidně zaspal spánkem spravedlivých. V pohodě se připravuji a před třetí odpolední dojíždím k ACS. Nikde nikdo, kavárna zavřená a Pušám mi opatrně do mobilu sděluje, že jsou již hodinu na cestě a před Velkým Rybníkem. No ten můj sportovní rok začíná pěkně.

Domů se zbaběle nevracím a po asfaltu jedu týmu naproti. Cyklostezka k Rolavě, kolem trati ke kruháči a přes Čankov a Otovice udržuji pravidelné tempo na uzavřené silnici k Nivám. Po chvíli jsem u dolního zámku v Děpoltovicích. Tukani jsou někde před Velasem a panelka s lákavým názvem „Karlova stezka“ mne vede k Ruprechtovu. Pěkné, skoro jarní, pohledy přes louky k Doupovu a masiv Velflíku, ozdobený zápachem z vepřínů v Odeři dopňují panely, které ze mne vytřásají vše co nepořebuji.

Konečně je tu asfalt natažený k Ruprechtovu, vidlice i tlumič si mohou odpočinout a proti mě jedou Tukani. Rád vidím známé tváře a jejich poznámky o stařecké zapomětlivosti neberu vážně. Obracím kolo a jedu vstříc novým zážitkům z jízdy na panelech. Náčelník ale dává pokyn k přestávce a k malému občerstvení u pomníku hajného.

Panely i Děpoltovice máme za sebou, z Mezirolí nás vede cyklostezka do Nové Role, Staré Role a kolem Lidlu přes tuhnickou lávku k základně, kde pak Verča rozdává dárky, které nezapřou Tukany. 38kilomerů mám za sebou a příjemný pocit z pohybu mne doprovází až do postele…

Petr Baumann