Nový Rok začíná tradičně přijímáním zásadních rozhodnutí, v některých případech léčbou následků silvestrovských oslav a mým předsevzetím vrátit se do formy nejen sportovní. Kamarádi Tukani vyjíždí směr Boží Dar, trochu jim závidím. Mé následky zánětu průdušek i rýmy zaháním chemií z produkce f. Slovakofarma a o zbytek se jistě postará pohyb na zdravém vzduchu vyskytujícím se kolem Vřesové a důlního díla jménem Jiří.

Ve společnosti svěžích přátel z klubu „Krušnokolců“ mi přibývají první kilometry na cyklostezce ve směru k Nové Roli. Jízda po singltreku kolem porcelánky a od rybářů pak rychle přibývají i nastoupané metry na Smolnickou kypu, odkud je bezva výhled na palivový kombinát i s jeho přírodu výrazně osvěžujícími skoro hmatatelnými produkty.

Chvíle kličkování kolem přeorané, znovuobjevující život přírody na Vintířovské výsypce a už svírám brzdové páky ve Vintířově na dvorku osvěžovny „U Kahanu“. Průběh přítomnosti klasický, zavodnění, doplnění nezbytných kalorií, čárky na tácku přibývají stejně rychle jako léta a první den roku 2023 utíká jako voda.

Společnost se pomalu rozjíždí, „Venku se setmělo, tato noc nebude krátká…“ zpívá Karel Kryl, zapínám světlo a po paměti vedu kamarády rychle přes Chodov, Podhorskou kypu a Jenišov zpět do Varů. 38 kilometrů z Novoroční vyjížďky pak zdobí první řádek v deníčku s nápisem 2023…

Loading