2022 09 13 Spálený vrch

Zřejmě poslední trenýrkově teplé počasí dnes přivítalo u ACS slušnou účast Tukanů, včetně Pušáka a Ouroďáka nacucaných slanou vodou Jaderského moře. Přivítali jsme i Boba, jenž se ovšem vydává nejkratší možnou cestou k hájovně Bor a Zelího s Čočkinem, kteří si hledají, jako obvykle svou trasu. Ostatní kamarádi, navlečení v sedákách a prsákách, si hrají na skálolezce v Dolomitech a jak se daří Zuzce v Krkonoších dnešní tisk neuvádí.

9 kusů tedy vyjíždí západním směrem a jízdou přes Jenišov se blíží rychle k náhorním planinám s názvem Podhorská kypa, aby pak rychle sjeli do Nového Sedla, za kterým překonáváme most přes R6, kde nás vítá panelka položená ke Starému Sedlu. Rychlý sjezd k nově zbudované, již nehoupavé lávce a kolem zámku se rychle blížíme pod silnici na Hruškovou, kde si vychutnáváme pocity závodníků na trase časovky S24 do vrchu.

V korytě Hrušovského potoku dnes chybí voda, ale co nechybí je stoupání. Hrušková, sportcentrum, malý kufr pak návrat a levá do správné šotoliny a lesních cest jenž přivádí tým k pomníku přísahy nad Hruškovou. Při pohledu do našich tváří pak nechce malý náčelník trosky (z) týmu dál trápit. Chvilka na traťovku, poslední sluneční paprsky, čas letí jak splašený a při jízdě kolem ruin kostela s. Michala pod Krudumí rychle ztrácíme výšku k Nadlesí i po zelené přes Dvory až do Lokte.

Houpavá lávka u Gardnera a na tým čeká jízda po cyklostezce do Svatošek. Do čela nastupuje silničář Míra a svým tempem určuje rychlost jízdy kolem Ohře. O tempo se starají i Dimové a mám pocit, že jsem vzadu jako na gumě. Číslovka rychlosti pohybu až 34, asi bude pravdou. Ještě zdolat asfalt cykolostezky z Tašovic a dnešní bezva vyjížďka končí u stolu osvěžovny, kde nám mobily sdělují, že Tukani vybavení horolezeckou výbavou, se dnes kochají pohledem ptáků na svět pod vrcholky Dolomit. Kdo by to řekl…

Petr Baumann