Sobota slibuje vcelku příjemné počasní projevy pro pohyb nejen v dalekém Toskánsku, ale přeje i zbylým Tukanů. Pět kusů se sjíždí u ACS s cílem, umístěným na správném místě ve Slavkovském lese. Jak si vedou naši „žiletkáři“ na asfaltu pahorkatiny kolem Massa Marittima a jak  jim svědčí Chianti, sobotní vydání „La Gazztta dello Sport“ neuvedlo, ale slaná koupel nohou jim jistě připravila pěkné zážitky.

No můžeme jim popřát, stejně jako Irče vše nejlepší k jejímu dnešnímu svátku a vyjíždíme proti proudu Ohře po cyklostezce do Lokte, kde Bobovi u Gardnera došlo. Nikam se nehoníme, na pivko je ještě brzy a společně s Dimou P. a zakládajícím členem nabíráme výšku při jízdě kolem Supího potoku ke Dvorům.

Bobo s Irčou nikde, studený vítr nás doprovází přes Nadlesí k Třídomí ke Slavkovu, kde se obracíme k východu a od Ležnic nás vítr tlačí k přes Větrný dvůr k popravišti. Daleký a pěkný pohled k Andělské Hoře zachycen mobilem. Kamarádi mi ujíždějí vzhůru po asfaltu a zkratkami ke Stránisku. Vzlínám za nimi, vychutnávám si klid ve stoupání i následný rychlý sjezd k hájovně Bor, kde se za hromadou polen schovává Žíra i „Fčelín“.

Odpolední slunce vyhřívá naše skelety a po chvíli se schovává za vzrostlé modříny. Teplota rychle klesá a rychle mizíme na verandu, odkud je pěkný výhled na borce, kteří posilujícími cviky se sekyrou a kalačem, svádí boj se smrkovými poleny. Držím jim palce, které po chvíli uvolňuji, abych vyrovnal stav „vodního“ sloupce ve svém těle.

Pařezy zůstaly na svém místě a čekají na další soupeře. Bobo s Irčou nás dohání po čtyřiceti minutách, debata plynule plyne, slunce se schovalo a postupně odjíždíme v citelné zimě domů. Ouroďák asi chvátá za „Ančou“, nečeká a tak dávám „jezevcovku“ bez přítomnosti diváků. Ještě cyklostezka ke Kauflandu, výjezd k vysílačce a už mě čeká jen sprcha, proslov drahé polovičky a zápis odjetých 47 kilometrů …

 25 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes