2022 01 29 Jelení

Sobota a kdo by odolal bílému vábení čerstvě napadaného sněhu, mlze a studenému větru protahujícího se přes vrstvy funkčního prádla a dalších vrstev. Lyže připraveny, 14 korun se stěhuje z mé dlaně do rukou bdělého průvodčího, jenž nás v Perninku vypouští z vytopeného vlaku do bílé mlhy. Ski sekce dříve narozených, perspektivních Tukanů stoupá k Schuppenbergské cestě.

Neupravená stopa čeká na své oběti, nedáváme jí šanci a první kilometry po Bučinské máme za sebou. První řádné stoupání k Zaječí hoře, rychlý sjezd k boudě Na Korcích a už míjíme hraniční patníky na hranici mezi zeměmi koruny České a Freistaat Sachsen, která nás vede k rychlému sjezdu ke Gaststätte Henneberg, kde nás vítá životpovzbuzující nápis „Geschlossen“.

Necháváme rychle toto liduprázdné místo za sebou a po Kammlöipe fofříme, vábeni vůní svařáku, k „Erfrischung“ na Celnici. Krátká zastávka a ve stopě vyřezané v prostoru rozvodí prameniště Černého potoku a Rolavy jedeme k Rolavě. Bruslit se dost dobře nedá, styl soupaž dává dopřednou a po chvilce jsme na bývalém hraničním pásu a také nad Rolavou.

Oslepeni mlhou a větrem sjíždím dolů k toku Rolavy, abych pak rychle vybruslil za náčelníkama nad Přebuz, odkud nás k osvěžovně „Na kovárně“ vede čerstvě vyříznutá stopa. Lyže venku, Tukani vevnitř a již pleníme jídelní lístek. Pevné i kapalné kalorie vstřebány a vracíme se zpět do zimních podmínek vysokohorského prostředí zahaleného mlhou.

Dnes to na kochání není a není na co čekat. Objíždíme louku a sjíždíme k rozbitému mostu před Chaloupkama. Stopa je rychlá, Zdravíme Zdendu a rychle zdoláváme poslední kilometry kolem Rolavy a jsme v Hamrech, kde máme, po 33 kilometrech pohybu, čas tak na jedno…

Petr Baumann