Májové, teplé dny dnes končí, ale aktivita Tukanů nemá konce. Předpověď počasí veskrze příznivá, k večeru jsou meldovány přeháňky a letní cyklooblečky jsou doplněné pláštěnkami. Odpolední vedro je příčinou změny plánu a trasa je vedena k vodní lázni a chladné H2O zadržované hrází na Javorenském potoce.

14 kusů se řadí na startu a první metry nás vedou do Tuhnického lesa po trati Artíka k chatě U obrazu, rychlý sjezd po Čapkovce pod korunami buků obalených svěže jarní zelení končí ve Slovenské a další výškové metry přibývají od „Alice“ k Okružní a po asfaltu na Kolovou. Já se pod vlivem doporučení jistých MuDr. odrozuji k Pile a přes les Na Hupu si dávám do těla po kořenech a v blátě k Andělské Hoře kde mne vítá bouřka a jarní vody padající hustě z nebe. Stichlův mlýn, voda ze všech stran, bahno, hromady čediče a kolem Šemnické skály jedu ke zkratce natažené ve svahu k Muzíkovskému mostu.

Tým jede z Kolové (Bobo si zde dává sprint k Vietnamcovi) dále přes Mravenčák k Pile a po modré k prameni živé vody u rozcestí U Červeného kříže. Napojeni živou vodou a pomočení prvními přeháňkami jedou k rybníku, kde odpolední dešťová sprcha mění názor na provedení koupele a tým fofří s větrem a s vodou v zádech nad Činov aby rychle sjel od vrchu „Podkovy“ k Beranímu dvoru. Zkratka z Šemnice k mostu a před nimi je ztracený ráj příkopů, kořenů i lalůčků úzké stezky ve smrčí, dnes nahrazený uválcovaným povrchem bezpečné cyklostezky.

Dojíždím k Hubertusu a má žlutá pláštěnka zde mate vyšťavené cyklisty, vstřebávající usilovně chmelový juice a v malých dávkách i jiné ovocné nápoje. Opírám bajka o strom a slyším lidový hlas „snad to není policajt“. Vyvádím je rychle z omylu objednávkou 12ti voltového iontového nápoje, jenž v zimě hřeje a v létě chladí. Schovávám se rychle před deštěm a promočen čekám na příjezd týmu.

Tým se brzy dostavuje, „zelňačka“ teče proudem a Bobo se klepe chladem i s párkem v rohlíku v ruce. Řeči se vedou, dochází i na minule zde provedé kliky a mé tři ukázkové kliky vyhecují Boba i Martina aby se také ukázali před děvčaty. Martin jich dává hravě 25 a v poloze ležmo za rukama se také slabě zahřívá a připravuje na spartakiádu cvičenec Bobo.

Stále prší, chlad se dere do těla přes promáčené svršky i kůži a tak odjíždím domů ve společnosti Honzíka a náčelníka. Doma si zapisuji dnes odjetých, mokrých, 45 kilometrů a jdu se ještě s němou tváří Drakem vyvětrat. Po dlouhé době bezva den…

moje trasa:

trasa Tukani:

 

 143 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes