2021 01 07 Jelení-celnice

Přátele zimních radovánek, zejména Tukany, nic nezastaví. Pohled z okna svědčí o tom, že konečně dovezli sníh i do Krušných hor a příznivé zprávy o stavu sněhem zasypaných cest přichází od průzkumníků Romana a Áji, kteří se obětovali a s čelovkami na čele po pracovní době projeli nám známá místa. Jejich nezištnou ochota a seběobetování využívají dnes dříve narození Tukani k první svižné projížďce na úzkých prkýnkách, aby zakroužili od Perninku k celnicí nad Jelením a v pohodě se pak vrátili po stejné trase zpět do Perninku.

Pernink nádraží. Kromě sněhu a pěti Tukanů zde není nikdo a kde je koronavirus jsme nezjistili. Vyrážíme vzhůru k boudě na Schuppenově cestě. Dnes, na začátek sezóny zvolena klasická metoda pohybu vpřed a také tempo tomu odpovídá. První stoupání i sjezd k Hamerské silnici je za námi a už zdoláváme slušně upravenou stopu po Bučinské k Zaječí hoře, kde původní sestavu 5ti Tukanů doplnil i Vítek, vyvětrávající si dnes zde svou účastí stres a napětí z budování vlasti.

Před námi pohled ke Korci, ve stopě nikdo a po chvilce jsme u boudy a před rozhodnutím kudy dál. Zvítězil rozum a skvěle upravená stopa kopírující hranici ke sjezdu k Hennebergu a stále dál na západ v úplně prázdném prostoru až k rozcestí u přechodu, kde pevná vůle podlehla vůni klobás a pohledu na nabídku zde, přes okénko podávaných kapalinových životabudičů. Přestože vane studený vítr i zde sílu do svalů pumpuje Bombardino a velmi chutná i pivo, samozřejmě konzumované na české straně hranice a v řádném rozestupu zákazníků z obou stran pomyslné čáry.

Energie zodpovědně doplněna a zpáteční cestu si nekomplikujeme. Vítek si dává do těla jízdou přes Jelení a my se po vlastních stopách vracíme zpět ke Korci, kde se ukazuje i modrá barva oblohy nad Zaječí horou. Bučinskou jsme hravě zdolali a svižně jsme dali i poslední stoupání po Schuppenbergské i sjezd dolů k nádraží, kde vypínám Garmina, jenž dnes zaznamenal prvních letošních 27 kilometrů na běžkách…

fotky

Petr Baumann