Zlaté prase i Betlémskou hvězdu jsem letos neviděl. Konjunkce Saturnu s Jupiterem nám vlivem zamračené oblohy nad Karlovými Vary unikla a před námi je tradiční vyjížďka, která letos není ozářena sluncem a nekončí v Ováči, ale jistě bude zanešena v análech pamětníků.

15 kusů vyjíždí od AC Start v předepsaných rozestupech i skupinkách po dvou po cyklostezce do Tašovic a pak mezi vilkami v Horách vzhůru k pod vrchol Rohu a k oboře, kde drobný deštík vyplňuje a utěsňuje prostor mezi molekulami O2. Tukanům voda nevadí a svižně i hbitě letí v sedlech nad kořeny a vyplňují prostor mezi mladým smrčím jímž zarůstá plot kolem ohrady, ve které trávil své mládí zakládající člen.

Smrčí zdoláno a už se kocháme pohledem ze Soví vyhlídky do hlubiny na hladinu Ohře i na vrchol Koule, jenž se halí do závoje vodní páry a kapek deště. Dlouho se nezdržujeme, zápis do vrcholové bichle a už víříme mokré listí ve sjezdu k Vildenavě i po kluzkých kamenech dolů k „D1“, odkud nás Ohře doprovází ke Svatošským skalám, kde si dnes můžeme s přáteli všech sportů popřát klidné prožití Svátků vánočních i mnoho štěstí ve společnosti nejen koronavirů. Boj s tímto záludným nepřítelem ale není ztracen a je třeba s ním nelítostně zatočit i v ilegalitě, pomocí osvědčených činidel.

Nepřítel na hlavu poražen, činidla skoro došla a vylidněné Vary i odpolední hodiny svědčí o nadcházejících hodinách vyplněných vůní kadidla, smažených kaprů, vinných klobás a zapálených svíček na větvích vánočního stromku, který se mi zdá s novými Tukaními ponožkami od Ježíška a po odpoledni mezi Tukany poněkud žlutý. Pohodu pak doma nic neruší, jen skřípot propisky s níž zapisuji dnes, ve vánočním tempíčku odjetých 27 kilometrů …

fotky

 

 63 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes