Tak si nějak dnes uvědomuji, že před rokem se jela časovka „Podzimní bahna“ v Čankově. Letos se nejedou, ne že by chyběla závodnická vůle, ale import silného soupeře uniklého z laboratoří dálného východu tuto oblíbenou akci, ústy našich volených představitelů znemožnil. Protahuji několika cviky svůj skelet, koukám se z okna na ranní, sobotní sluncem ozářenou oblohu a nějak si uvědomuji, že bez sportovního automobilu vypadám jako blbec.

Abych si zvedl tímto pošramocené sebevědomí, sedlám svého jednostopého sportovního oře, vyjíždím svižně do Tuhnického lesa a zvedám spadané barevné listí ve směru ke „Skalní vyhlídce“. Kupodivu nejsem v lese sám. Běžci, pěšáci, pejskaři, maminky s kočárky a mezi podzimními barvami rozeznávám i Tukaní barvy, ke kterým se v požadovaném odstupu připojuji. Ve stoupání pak ke Sv. Linhartu rozehřívám svaly a plicní sklípky větrám pomocí čerstvého O2, abych pak od chaty „U Obrazu“ ztrácel výšku do Březové.

Dnešní cíl je v Bečově, ale přede mnou je stoupání po Okružní cestě od „Kome“ pak Kolová, sjezd od „Mravenčáku“, Pila a u studánky odbočka k „Červenému kříži“. Výkon sportovního automobilu sice nemám, ale stoupání pod „Uhelný“ vrch a sjezd lesem k loukám „U Továrny“ mám rychle za sebou.

K dnešnímu cíli nás vede asfalt na lesní cestě i zelená značka kolem „Nového rybníku“, kde z hráze lovím pěkné fotky a pak spěchám za týmem přes rozcestí „U Kanónů“ a „U Evige“ k Bečovským rybníkům. Proplétám se pak zdravě s ostatními ve sjezdu kolem rybníků mezi kameny, skalami a hezký koutek naší vlasti je za námi. Chvilka na traťovku u hřiště a Bečov opouštíme za benzinkou po asfaltu ve směru k „Dolní Hluboké“, za kterou na nás čeká překvapení v podobě změny obvykle ježděné trasy.

Obvykle dlouhý výjezd kolem „Dolského“ potoku, kde máte pocit, že jedete stále proti větru a proudu Amazonky, končí náhle pod Novou Vsí u brodu přes potok. Brodík hravě překonán a lehký převod i cykloturistický styl mi pomáhá překonat hustě seřazené vrstevnice na zkratce k  Dlouhé stoce. Místy šlapu vedle kola a také jsem si z větší části neodepřel potěšení z jízdy ve skoro panenském terénu. Kdo to celé vyjel má můj obdiv.

Dlouhá stoka. Tentokrát vynechávám kořenovku kolem kanálu a jedu si poprvé vychutnat jízdu na cestě pod kanálem ve směru ke Krásnu, které necháváme rychle za sebou. „Lánský dvůr“, Stanum v Horním Slavkově, Kounice, Stasis, za Větrným Dvorem slavkovské popraviště a rozcestí „U Bošířan“, ke kterému dnes zbaběle vyjíždím po asfaltu.

Rychlý sjezd k hájovně Bor, „krátká“ traťovka a ještě rychlejší sjezd po „jezevcovce“ dolů do Doubí. Cyklostezka kolem Ohře a poslední stoupání k vysílačce. Ukládám pak zpěněného i zabláceného hliníkového oře do garáže a dnešní zápis 72 příjemně, v klídku odjetých kilometrů mi dává zapomenout na vlastnictví sportovního automobilu…

fotky