Úterní odpoledne. Po dlouhých, značně šedivých a chladných dnech, konečně svítí slunce i na JTF, jenž se vrací po týdnech nuceného tréninkového výpadku. Dnes je tým, z důvodu vládou nařízeného počtu, rozdělen a do terénu vyjíždí značně okleštěný tým těch, kteří mohou. Ti co ve 13.00 hodin nemohou, vyjíždí v 16. hodin, aby se protáhli a v závodním tempu zakroužili na trati závodu Sokolovské 24mtb hodinovky na Michalu v Sokolově.

Obvyklá předstartovní kávička se nekoná, kavárna Bonjour zavřená a po terase se svižně pohybují místo servírek, ve slunečních paprscích jen mravenci a pavouci. Malý náčelník dává směr na západ, ve Dvorech nás opouští JTF a u Globusu na nás čeká první stoupání do Hor. Před oborou hledáme nové cesty k Lokti v lese a bez bahna.  Bahno je ale všude a teprve louka před motokrosem očišťuje naše pláště.

Jsme nad Loktem a volba padá na dlouho nejetý sjezd kolem Šibečního vrchu a od vysílače k pomníku dr. Glückseliga. Zvířené barevné listí nestačilo sednout a jsme na asfaltu pod pomníkem. U Gardnera mrtvo, i zde zodpovědně spojují boj s alkoholismem a koronavirem. Ohře překonáno a v koutku pro aktivní děti Verča touží po sjezdu na prudkém tobogánu, který několikrát svým pozadím rychle přeleštila.

Já jedu napřed k tunýlku, abych se protáhl vodou a tmou pod silnicí. Chřtán tunýlku nově upraven a na druhé straně zjišťuji, že svah výjezdu z potoku je stržený a tedy nejetelný. Kamarádi jedou po silnici a jsou někde za mnou. Dodržuji tempo, barvy podzimu lákají k mačkání spouště foťáku a kochání se v koronaprostém prostředí lesa kolem Supího potoku. Krátká zastávka na odbočce ke Dvorům, „traťovku“ máme za sebou a pod Dvorama potkáváme Igora v sedle hardtailu.

Igor padá dolů do Lokte a my vyjíždíme přes Nadlesí k hájovně Třídomí a stále dál až ke Stříbrnému potoku. Naučná stezka „Uranová golgota“ nás vede k „Pulečku“ a do Horního Slavkova. Sjezd k bývalé trati, kamenný viadukt a už se na nás šklebí portál tunelu. Pušák zdolává výjezd nad tunel v sedle, já to dávám cyklokrosovou technikou a jsme v Kounicích. Výjezd přes Větrný Dvůr a po louce k popravišti mám také za sebou. Tři zkratky ke Strážišti a s týmem pak dáváme lalůček ke „Kozím vrchům“ a kolem „Bučiny“ k Moučným pytlům.

Rychlý sjezd po asfaltu k hájovně Bor, kde jsme doplněni do počtu šesti a po delší „traťovce“ pak překvapuje tým tma a citelná zima. Zkušeně rozvěcujeme reflektory i blikačky, pod námi světla Doubí i Varů. Rychlý sjezd a u Besedy se dělíme na ty co bydlí na levém a ty, co jsou z pravého břehu Ohře. Vzduch ostrý jak břitva ničí viry při jízdě po cyklostezce ke Kauflandu, tělo pak doma rozehřívá horký čaj teplá sprcha dokonává zbytek. Rozmrzlými prsty si pak v křesle před telkou zapisuji dnes odjetých, pěkně barevných 52 kilometrů…

fotky