Kamarádi, v sobotu 7. března vyjedeme Bečovu, kde doplníme kalorie. Startujeme v 10.00 hodin od AC Start a vy, co máte potíže se vstáváním, si nařiďte budíky! U Startu 7 kusů, někteří „skalní“ se ale nechtějí vzdát bílé stopy, protahovacích cviků na gauči či dávají přednost pohledu na obrazovky televizí, které je také přivedou do přírody i když mají trepky na nohou. Otrlí, mrazuvzdorní Tukani ale nedbají na nepříznivé předpovědi a jedou zkontrolovat stav březnové přírody.
Hodina startu určena a Ouroďák si natáhl akademickou čtvrthodinku a dohání tým na cestě k solivárně. Tradiční, zahřívací výjezd k Jaru a v Turgeněvových stopách míříme pod Gétovku a přes Hůrky ke hvězdárně. Ještě pár lalůčků v lese a už s ostatními zdolávám výjezd k vyhlídce pod vrcholem Vítkovky. Chvilka na vydýchání a je tu lesní singltrek k modré, která nás vede blátíčkem a pak i hlubokým blátem ve stopách lesních strojů do Kolové.
Pod Mravenčákem nás vítají louže a také Pila, odkud to valíme kolem „Hořečkové“ louky a dál po asfaltu k „Červenému kříži“, kde na nás čeká výživné stoupání k „Uhelnému vrchu“, kde na nás koronaviry nás nemají. Kilometr a půl jízdy po rozbitém asfaltu kde Garmin přičetl 110 nastoupaných metrů a lesní cesta nás pak vede k Dražovskému potoku. Míjím „Bod záchrany KV 009“ a pěkně v tempu pak tým stoupá lesem k rozcestí pod Chloumeckým vrchem, kde se nás ujímá zelená značka.
U „Nového rybníku“ vykácené stromy, jindy hluboký a pěkný smrkový les zmizel a jsme „U Kanónů“. Zde povinné foto do dívčích památníků a pak rychlá jízda k rozcestí „U Evige“, kde překonáváme brodík na Bečovském potoku, který nás doprovází kolem tří rybníků k „Jacobovýmu kříži“. Obávaný sjezd mezi kameny a po kamenech dnes hravě zdolán a jsme náhle u zeleného pažitu hřiště zdejšího Slavoje.
„Stará pošta“ dnes obsazena přesilou fotbalistů, chvilka hledání jiného zdroje osvěžení. „Hradní bašta“ poskytla nejen baštu a nabrané kalorie pak postupně spalujeme ve stoupání po asfaltu ke Krásenské věži, od Krásna ke Stanumu do Horního Slavkova. „Větrný dvůr“ i louka k popravišti za námi, pár lalůčků ve stoupání ke Kozihorské a je tu sjezd k hájovně Bor, kde se třepetá vlajka nad „Fčelínem“, zabláceným červeným „gazíkem“ a šiky plzní v plechu.
Plzně postupně padly, padl i večerní chlad a tmou jedu domů. Pepíno kmihá nožkami o závod (rozbité řazení), jezevcovku dnes z technických důvodů vynecháváme a je tu Doubí i kruháč u Varyády, kde nechávám Pepína napospas stínům velkoměsta. Já dávám přednost ještě temnějším koutům ve stoupání v Cihelní a mezi zahrádkami k vysílačce, kde po ujetí 60 km stíhám hravě večerní čepobití…