Tak a je tu přestupný rok a tím pádem jeden bezva únorový den navíc. Navíc je tu také proměnlivé počasí, sníh střídá déšť s větry, novináři straší prázdnými regály v nákupních chrámech a ještě si můžete vybrat, kam se dnes vypravíte za koronaviry. Dáte přednost lyžím, běžkám, bazénu nebo horskému kolu?
JTF rekognoskuje stav stop před Božím Darem, Pušák chvátá za švýcarskými sýry, Vítek a Martin brousí sjezdovky v devizovém zahraničí a šest osiřelých Tukanů míří dnes terénem v rozbředlém sněhu do Stráže, aby pak pracně a dlouho sušili své svršky v osvěžovně U Ivana ve Stráži.
Vedení přebírá Pepíno a je jasné, že dá přednost pohybu po asfaltu. Vyjíždíme směr Dalovice, rozumně nastavené tempo nás tlačí přes Bor k Nové Vísce a do Ostrova. Přeplněni saharidy a kávovými nápoji ze zdejší vyhlášené cukrárny dojíždíme Ouroďáka a jedeme do Květnové, odkud nás vede panelka kolem Ovčárny vzhůru do lesa, kde si úžasně vychutnáváme potěšení z jízdy ve sněhové břečce.
Promočené čapáky pak studí ve sjezdu do Vojkovic, odkud nás čeká jízda po červené do Stráže. Výjezd v proudech vody z tajícího sněhu v osadě V Olšinkách k silnici do Damic máme za sebou a už padáme údolím Vlků mezi chatami dolů k Ohři. Vpravo rozbouřené vody Rio Eger a před námi via Ferrata ve skále před Stráží, kde levá ruka svírá lano a jen kluzké podrážky treter nás drží na úzké římse nad vodou. Na záda se nám chvíli tlačí kamiony.
Konečně je tu most a jízda proti proudu řeky končí v propustku pod tratí, kde mě a Ouroďáka zastavuje hromadný pád. Smůla, přišli jsme o dobré umístění, ale v šenku se slvěle umísťujeme u roztopených kamen, kde čas rychle utíká. Vymáchaný Bobo si třese špekami po večerní, dost studené koupeli a přeplněni kapalinami pak sjíždíme tmou k nádraží, kde pro dnešek a po 35ti kilometrech končíme…