2020 02 11 Loket

Tak nám „orkánka“ se jménem Sabina provětrala kučery i zaprášené kouty naší vlasti a dnes vyjíždíme proti silnému větru do prostoru loketských lesů. Připravuji se na vyjížďku a venku za okny září slunce jak o závod. Před brankou nasedám a kolem mne se honí ve větru vločky sněhu. S vánicí v zádech pak fofřím ke Kauflandu a na mostě přes Ohři se utkávám se silným protivětrem. Vítr cloumá s větvemi stromů i s mými kily a konečně brzdím u AC Start obalen sněhem jak sněhulák. Tým se schovává v kavárně Bonjour a tak se jdu také schovat.

No je čas vyjet, vánice přestala, slunce opět vítězí a tým vyjíždí po cyklostezce do Tašovic. Stoupáme vzhůru kolem Vítka mezi vilkami do Slovanské, kde mi náhle mezi loužemi na cestě V Chatách uchází vzduch z předního bezdušáku. Vytahuji vítěze testu, kmitám pístem a na první pokus se dílo podařilo. Opocen pak doháním tým ve stoupání nad štolou Benátčanů.

První zahřívací stoupák je za námi a rychle padáme lesem dolů k Ohři. Hladina řeky rychle táhne k Hamburku a tým náhle bojuje s protivětrem a sněhovými vločkami, jenž se nás snaží oslepit. Olepeni sněhem dojíždíme do Lokte, kde světla oken osvěžovny U Gardnera ukazují, jak maják, kde se pro dnešek nalézá záchrana.

Venku čina, blizard jak na stepích americké prérie. Nalezený azyl poskytuje místo u stolu a dietně bezchybný čaj s přísadou do koblih rozeřívá nejedno tělo Tukanovo. Ještě zkoušíme, jak budou působit zde poskytnuté kalorie ve tvaru jelit i jitrnic na formu Tukanů a opět vyjíždíme už do tmy a do dnes hodně proměnlivého počasí.

Žádná velká změna k lepšímu a tak po zralé úvaze náčelnictva je dnešní vyjížďka zkrácena. Rozhodně neradi se podvolujeme a v jejich stopách si připisujem nastoupané metry kolem loketského koupaliště k Loučkám. Jindy vylidněné Nové Sedlo ještě prázdnější i psi někam zalezli.

Vítr v zádech, louže na panelce střídá sníh a jsme na vrcholu Podhorské kypy u polního letiště. Na východě světla Varů, před námi zasněžené louky a začíná mrznout. V Jenišově chroupá pod plášti na cyklostezce do Dvorů led. Ještě zdolat poslední metry z dnešní 36 kilometrů dlouhé vyjížďky a jako magnet nás přitahuje teplo sálající z oken a dveří restauračky, kde obsazujeme svá místa a můžeme konečně popřát Jiříkovi vše nejlepší do dalších, šťastných a ve svěžesti prožitých 66 let…

fotky

Petr Baumann