Předvánoční čas, atmosféra houstne nejenom v nákupních chrámech. Je tedy třeba se vyhnout stresům všeho druhu a rozhodně také vyvětrat peří v chladném  i deštěm hrozícím počasí.

Dnes očekávané srážky dopoledne nehrozí a svižnou jízdou stoupáme ke Sv. Linhartu. Tuhnický les předvánočně tichý, od chaty U Obrazu víříme listí ve sjezdu po Čapkově stezce dolů k Mariánskolázeňské. Nikdo nezdržuje ani ve stoupání kolem Alice a Okružní pěšina je pak svědkem rychlého tempa. Waltrovka za námi a po chvilce nás vítá Kolová i v mlžném oparu se koupající Pila.

Před sebou les Na Hupu a je třeba smočit gumu plášťů v oblíbeném brodu na Telenském potoce. Omyté pláště se rychle obalují bahnem v lese U Pytlákova hrobu, za kterým to valíme kolem Pekla po kraji pole k Nové Vísce a pak polňačami ke Stružné. Zde absolvujeme plánovanou občerstvovačku a kde, na rozdíl od biatlonistů, nezklamal nabušený jídelní lístek.

Naplněni vysoce hodnotnou dietologickokaloricky nezávadnou stravou pak trháme asfalt položený k Činovu. Tentokrát jedeme k západu,  Andělská Hora jak na dlani a nás čeká rychlý sjezd k brodu na Dubinském potoce a pak pomalý výjezd ke kostelu sv. Archanděla Michaela. Řadím lehký převod, ve stoupání mi z kola opadává silně lepivé bahno, obětavě vezené od Činova a jsem u kostela.

Sleduji přes páry punče chumel svátečně naladěných přátel, všem přeji vše nejlepší i úspěch a něco z té nálože svátečních chvil pak vezu s týmem kolem Šemnické skály do Sedlečka k Vinimu.  Stisky rukou, vyslovené vinše, vše co teče vypito a tradiční setkání vrcholí. Venku tma jak v pr…i, nastupuje světlo reflektoru a pod dohledem jisté zodpovědné osoby pak mířím domů, kde mě vítá nejen čtyřnohý přítel, ale i rodina a můj Garmin pak hrdě ukazuje, dnes ve zdraví odjetých 52 kilometrů…