Klasici a moudře staří prognostici praví „studený máj, ve stole ráj???“. Tukani, znalí těchto mouder, mají ovšem v šatnících vhodné a pestré vrstvy zimě i vodě odolných oblečků. Navlečeni pak dnes vyjeli opět vzhůru, k odpolednímu šedivému nebi a vstříc vodou nacucaným mrakům nad Maroltov.
První metry vede náčelník ve směru k Sadovu, odkud to valíme přes Hájek k Nejdě a kolem Ostrovských rybníků k propustku pod tratí, abychom si mohli prohlédnout od Kfel krušnohorské panoráma nad Ostrovem. Mezi mraky se začínají klubat první sluneční paprsky a tělesná teplota stoupá ve stoupání po žluté od Subtery k Arnoldovu, kde míjíme tradiční odbočku a dál si připisujeme výškové metry.
A je to tady, od rozcestí Pod Kozím vrchem k rozcestí Plavno, ještě kousek stoupání k bývalé obci Hanušov. Chvilka na traťovku, rychle pořídit snímk hejna Tukanů a výhledů k Doupovu a k Andělské Hoře. No je na co koukat. Teploměr Garminu nám zde sděluje, že je 4,5°C nad nulou, tak abychom nevychladli, fofrem jedeme mezi loukami a pak kolem Boreckého potoku k Maroltovu a dál ztrácíme výšku až do Květnové.
Kilometrů je málo, času dost tak mířím za náčelníkem a týmem po „Velkém Rondu“ k rozcestí „U Chaty“ a pak k Ostrovu, kde ve stoupání blbě řadím a tým se mi u nemocnice ztratil. Tukany nalézám u hřbitova pod zámkem a naše gumy zanechávají společné stopy na asfaltu až do Sadova, kde se tým na polňačce roztrhal. Někteří borci to vzali z Dalovic rovnou po cyklostezce na základnu a ostatní, pod křídly náčelníka, si ještě vychutnali jízdu po žluté a trase Artamona do Bohatic, abychom se všichni opět setkali ve zdraví, po 54 kilometrech vychlazené jízdy, na základně…
Napsat komentář