Ká. Há. Mácha… Máj.
„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…“. Maturitu sice mám, ale dál si to už nepamatuji. Masové oslavy s prapory i alegorickými vozy se již naštěstí nekonají, řízná dechovka nebudí vyšťavený národ, lid si užívá klidu od práce. Tukani ovšem nelení a dnes vylétli opět vzhůru do oblak.