Tak je tu měsíc Březen. Počasí jak na houpačce, jaro i cyklo sezóna se kvapem blíží.
Tukani mají dnes své zástupce, nejen ve Švajcu kde Pušák na sjezdovkách ukazuje světu jací se rodí v Sudetech borci, ale i v horkém Karibiku kde smáčí svá brka ve slané vodě Martin. Jeho zdravice „Pozdrav z Jamajky! V pondělí běžky v Abertamech, v sobotu koupání v Karibiku…tomu říkám zpackaný život.“ dává sílu domácímu podnikatelskému proletariátu, který to komentuje takto „Asi jsme se špatně učili“ a „Jeden dělá chutě v Karibiku, druhej ve Švajcu a našinec má oči pláč!“
Je třeba to brát s rezervou a zbytek týmu si dává na běžkách těžkou tůru z Perninku do Abertam, aby zde podpořili svými hlasivkami Dimu, Petra a ostatní borce z 23ti štafet, jenž se postavily na startovní čáru 11. ročníku štafetového závodu družstev v historickém oblečení a na historických lyžích.
Účastníci mažou před startem kromě klistrů i vším co teče a od startu si nic nedarují. Diváci sledují s napětím jejich boj. Nebe sice pláče nad výkonem většiny zúčastněných, ale vavříny vem čert, dnes jde hlavně o setkání, legraci a také o vzpomínku na 111 let Spolku zimních sportů.
Kapela „U mně dobrý“ rozhazuje plnými hrstmi tóny i akordy do tajícího sněhu, tekuté i pevné občerstvení mizí jak pára nad hrncem, soutěžní pivo dopito, ceny rozdány. Tukani se vrací na běžkách zpět do Perninku a špioni posléze vypátrali, že návštěva restaurace „KONGO“ ověnčené 10ti Michelinskými hvězdami stála za to. Ještě, že je nádraží na kopci…
Napsat komentář