Týden odvál teplý vítr a také déšť zalil řádně karlovarsko. Na hřebenech Krušných hor je ale sněhu dostatečná zásoba a tak ji dnes jedeme opět zkontrolovat.
Mrazivý vzduch, upravená stopa s přemrzlým jarním firnem nás vede ve vysokohorských polohách po Bučinské od Perninku přes Korec k Hennebergu, kde Bobovi padá tělo do ledu po neubrzděném, závratně rychlém sjezdu (podle něj dobrá 60tka???). Naraženou kostrč je třeba ihned léčit a jeden světlý Weissbier v lokálu Hannelore jej rychle staví na nohy.
Dnes ideální podmínky, jsou základem pro rychlé časy a už se vyhříváme na slunci u Iglú nad sjezdovkou v Carlsfeldu. V ruce Bombardino, do tváří všech přítomných se opírají sluneční lúče, nádhera k nezaplacení. Nás však lákají další kilometry na Kammloipe, kde potkáváme Vítka Bartoše, posilujícího ruce a trénujícího na Vasův masový běh.
U Předního Ostružníku necháváme za sebou masy turistickopohybuchtivých německých proletářů a vkrátku obsazujeme stůl osvěžovny „Na Kovárně“ v Přebuzi. Těla naplněna potřebnými tuhými i kapalnými kaloriemi, jenž někteří prokládají „nápojem prošiťáků“. Závěrečná kávička zahání myšlenky na slastný gaučink a už se hrneme zpět na slunce a do stopy.
Tentokrát , vzhledem ke zmrzlému sněhu, necháváme „divadlo“ odpočívat a do Hamrů se vezeme ve stopě k mostu přes Rolavu. Rychlá jízda přes Chaloupky, kde zdravíme Zdenka a kolem Rolavy mi měří Garmin rychlost ve sjezdu 34,7km/hod. Dnes máme ujeto poctivých 41 kilometrů, v Hamrech fóra a tak hodinku trávíme v příjemném prostředí lokálu hotelu Malamut. No snad nám ta sněžná pohoda ještě vydrží…
Napsat komentář