Denním rozkazem a ústy náčelníka vyhlášen cíl výletu „dáme Schöneck“. Výzva zalétla i do Sedlečka a Vini ranním vlakem stoupá, společně s týmem k hřebenům Krušných hor.
Koukám ráno na teploměr a vlny na hladině stříbropěné rtuti atakují -15°C. Spěchám na nádraží, průvodčí ze mne vymačkal krvavých 10,-Kč a už ťapu za kamarády k Schuppenbergské cestě. Jak se dalo čekat, přemrzlý sníh je tupý a vosková alchymie nám nijak nepomáhá. Práce silných paží i pevná vůle Tukanova překonává potíže a vede nás po Bučinské ke Korci, kde se odrozuje Roman s Ájou.
Chvilku se kocháme zimní krásou, přejíždíme hranice říše, stopa neprojetá, pouze vyťapaná a k Hennebergu zpestřená popadanými smrky. Lyže mi nejedou, kamarádi chvílemi trpělivě čekají a už nás vítá teplo u baru v Iglú. Nápojový lístek slibuje Glühwein i Bombardino a kdo by odolal za 6,50. Takovou cenu doma nemáme.
Přemazávám běžky na klasiku a modrý extra pěkně drží. Slunce svítí na Kammloipe, všude kolem zimní echt Schönheit a ve stopě je snad, mimo migrantů kteří si ještě nepořídili běžky, celé Německo. Týmu to nějak nejede, sníh je tupý a u odbočky na Koutek je rozhodnuto. Dáváme sbohem říši, Schöneck obrečen a přednost má osvěžovna na Přebuzi, kde je také modré nebe, slunce i jinak krásně.
V šenku volno, strava i nápoje zaplaceny a čeká nás „divadlo“. Tentokrát jedeme panenským hlubokým prachovým sněhem závěrečným sjezdíkem k Rolavě. Pro potěchu týmu Ouroďák předvedl své číslo, můstek překonán beze ztrát a fofříme do Chaloupek, kde se u „Zdendy“ noříme do studené mlhy. Ještě kousek a kolem Rolavy se tlačíme do Hamrů na jedno. Doufám jen, že se Vini příště znovu připojí k výletu do Schönecku, jinak bezva výlet…
Napsat komentář